NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8463 —
Č. 8463.

Zaměstnanci veřejní: I. * Podle přílohy vl. nař. č. 103/27 převádějí se ve služebním oboru báňských úřadů do kategorie úředníků služby báňsko-právní v služ. třídě I a) z úředníků jmenovaných ve stavu konceptních úředníků báňských úřadů pouze ti, kteří s úspěchem dokončili studia na vysoké škole báňské a fakultě právnické. Ustanovení to neodporuje zákonu platovému. — II. * Předpis § 199 plat. zák. č. 103/26 stanoví pouze, jaký plat úředník má v novém platovém systému obdržeti, neupravuje však otázky, jaká služební třída mu přísluší po provedení systemisace (§ 202).
(Nález ze dne 28. února 1930 č. 22372/29.)
Věc: Ing. Václav K. v M. proti vládě republiky československé o přeřazení do úřednické služební třídy I. b.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Ing. Václav K. byl dekretem min-a veř. prací z 12. dubna 1919 přijat do služeb čsl. republiky a jmenován vrch. báňským komisařem v VIII. h. tř. ve stavu báňských úřadů. Usnesením vlády z 18. — Č. 8463 —
března 1921, jež st-li bylo intimováno dekretem min-a prací z 15. dubna 1921, byl st-1 jmenován báňským radou v VII. h. tř. ad personam ve stavu techn. úřednictva báň. úřadů. Dekretem presidenta republiky z 19. ledna 1925 byl st-li udělen titul a charakter vrch. báň. rady. V intimátu min-a prací ze 4. února 1925 bylo st-li sděleno, že president republiky mu propůjčil titul a charakter vrch. báň. rady ve stavu konceptního úřednictva báň. úřadů.
Výměrem báň. hejtmanství v Praze z 15. července 1926 a z 3. prosince 1926 převeden byl st-1 do požitků zák. č. 103/26 a bylo mu od 1. ledna 1926 přiznáno služné 5. platové stupnice stupně d). Námitky, v nichž se st-1 domáhal toho, aby mu byly přiznány výhody úředníků báňských se dvojím vysokoškolským vzděláním, zejména i 8% zvýšení služného dle § 11 odst. 4 plat. zák., byly rozhodnutím báň. hejtmanství v Praze z 8. října 1926 zamítnuty mezi jiným z toho důvodu, že st-1 nemá dvojího plného vysokoškolského vzdělání ukončeného na obou vysokých školách úspěšným výkonem předepsaných státních, resp. přísných zkoušek. Odvolání, které st-1 proti rozhodnutí tomuto podal, není dosud vyřízeno.
Usnesením vlády ze 14. prosince 1927 bylo st-li propůjčeno služební místo ve 4. plat. stupnici s ponecháním titulu »vrch. techn. rada« (§ 12 odst. 1 a 4 vl. nař. č. 103/27) v osobním stavu techn. úředníků báň. úřadů. V intimátu min. prací z 22. prosince 1927 bylo podotčeno, že propůjčení zmíněného služ. místa děje se ve služ. třídě I. b. Maje k podané stížnosti přezkoumati zákonitost tohoto opatření vlády, musil si nss nejprve ujasniti, jaký právní význam a dosah toto opatření vlády má.
Podle § 5 odst. 2 plat. zák. č. 103/26 systemisuje se každé služ. místo v určité úřednické kategorii a v určitém osobním stavu. Podle § 6 mohou úředníci býti ustanoveni pouze na systemisovaná služ. místa; propůjčiti služ. místo systemisované v jiném osobním stavu nebo pro jinou úřednickou kategorii bez současného přestupu úředníka do tohoto osobního stavu nebo kategorie je nepřípustno. Podle tohoto předpisu propůjčení služ. místa involvuje tedy zároveň nutně také zařádění úředníka do toho stavu a do té kategorie, v níž místo mu propůjčené jest systemisováno.
Propůjčila-li tedy vláda nař. usnesením sví-li služ. místo v osobním stavu techn. úředníků báňských úřadů, byl tímto aktem st-1 zařaděn do kategorie úředníků služby technické v osobním stavu úředníků báň. úřadů, jak byla tato kategorie na základě zmocnění § 4 odst. 3 plat. zák. zřízena vl. nař. č. 103/27. — Místa této kategorie zařazena jsou podle přílohy k vl. nař. právě citovanému ve služ. třídě I b). Bylo tedy st-li nař. usnesením vlády propůjčeno služ. místo služ. třídy I b), jak také v cit. intimátu min.-a prací výslovně je podotčeno.
St-1, shledávaje v tom nezákonné porušení svého práva, dovozuje v podstatě, že mu na základě právního postavení, jaké měl před účinností plat. zákona, přísluší zařádění do služ. kategorie báňsko-právní na systemisované místo ve služ. třídě I a) u báň. úřadů, jakož i přídomek »báňský« — Nss neshledal stížnost důvodnou. — Č. 8463 —
Převod do nového platového systému zák. č. 103/26 upravují §§ 166 a násl. leg. cit. Z předpisů těch ustanovuje § 199, že při převodu do nových platů obdrží zaměstnanec služ. plat podle služ. třídy, která odpovídá skupině časového postupu, k níž zaměstnanec přináleží v den účinnosti plat. zákona. Předpis ten stanoví, jaký plat obdrží zaměstnanec při převodu, nepraví však nic o tom, že a jaké systemisované služ. místo by mu náleželo. Že § 199 má jen tento význam, vysvítá nejen z jeho znění, nýbrž jest i potvrzeno ustanovením § 202 odst. 1 plat. zák., dle něhož úředník převedený do nového platu posuzuje se jako kdyby skutečně měl služ. místo systemisované v platové stupnici, jejíž služné obdržel. Nelze-li však v předpisu § 199 spatřovati ustanovení o tom, že by převedenému zaměstnanci příslušelo určité systemisované místo, nelze v něm shledati ani předpisu o tom, jaká služ. třída mu přísluší, ježto podle předpisů shora uvedených příslušnost k určité služ. třídě je podmíněna propůjčením služ. místa systemisovaného v určité kategorii úřednické. Stanoví tedy předpis § 199 pouze, jaký plat úředník má v novém platovém systému obdržeti, neupravuje však otázky, jaká služ. třída mu přísluší po provedené systemisaci.
Otázku dosazení úředníků, převedených na základě předchozích ustanovení do platů zák. č. 103/26, na místa ve smyslu tohoto zák. systemisovaná upravuje § 202 odst. 2, stanově, že teprve po provedené systemisaci se zařadí úředníci na služ. místa systemisovaná pro kategorii, k níž náležejí, dle směrnic dále tam uvedených. — Z toho, co uvedeno, plyne, že převedený úředník může sice na základě svého postavení, které měl před účinností plat. zákona, požadovati podle § 199 plat. zák. určitý plat, že však nemá nároku, aby na základě onoho postavení byl dosazen na systemisované místo určité kategorie a služ. třídy (srv. Boh. A 7924/29).
Paragraf 4 plat. zák. vymezuje v odst. 3 pojem úřednické kategorie v ten smysl, že k téže kategorii patří všechna služ. místa téže služ. třídy ..., jež byla zřízena k obstarávání stejných nebo v podstatě stejnorodých výkonů služebních. Druhá věta ponechává pak vl. nařízení, aby určilo úřednické kategorie v jednotlivých oborech státní správy a zařadilo je do služ. tříd. Tímto ustanovením byla tedy vláda zmocněna, aby stanovila a vymezila nově úřednické kategorie a do jednotlivých služ. tříd je zařadila. — Při zařazování kategorií vládou takto určených do služ. tříd jest ovšem vláda vázána ustanovením § 4 odst. 1 a musí tedy kategorie jí určené a tím všechna místa služební v té které kategorii systemisovaná zařaditi do té služ. třídy, kam podle předběžného vzdělání zásadně předepsaného ve smyslu schématu odst. 1 § 4 patří.
Určení kategorií úřednických a zařádění jich do služ. tříd stalo se vl. nař. č. 103/27. Podle tohoto nař. byla v resortu min.-a prací zřízena ve služ. třídě I a) kategorie úředníků služby báňsko-právní, a v třídě I b) kategorie úředníků služby právní a kategorie úředníků služby technické. V služebním oboru báňských úřadů převádějí se do kategorie úředníků služby báňsko-právní, zřízené v služ. třídě I a), podle § 3 cit. vl. nař. úředníci »báňsko-právní, jmenovaní ve stavu konceptních úředníků báňských úřadů«. Srovná-li se toto převodní ustanovení s převodním ustanovením daným pro min. jako služ. obor, dle něhož ve služebním — Č. 8464 —
oboru posléze uvedeném se do kategorie báňsko-právní převádějí úředníci »jmenovaní ve stavu báňsko-právních úředníků ministerstva«, je zřejmo, že ve služebním oboru báňských úřadů nechtělo nařízení č. 103/27 do kategorie báňsko-právní převésti všechny úředníky jmenované ve stavu konceptních úředníků báňských úřadů, nýbrž jen úředníky »báňsko-právní«, tedy z úředníků jmenovaných ve stavu konceptních úředníků báňských úřadů jen úředníky určitě subjektivně kvalifikované. Kteří úředníci jsou tím míněni, je patrno z dalšího kontextu přílohy, kde se uvádějí a do kategorie úředníků služby technické převádějí báňsko-techničtí úředníci ustanovení u báňských úřadů. Kladou-li se tu úředníci báňsko-právní v protiklad k úředníkům báňsko-technickým, je na snadě, že oněmi rozumí se úředníci s kvalifikací báňskou a právnickou, tedy ti, kteří vedle studií na vys. škole báňské dokončili s úspěchem také studia právnická, t. j. podle platné organisace vys. škol studia na fakultě právnické. Že by toto ustanovení vl. nař. č. 103/27 odporovalo platovému zákonu, podle toho, co svrchu vyloženo o dosahu §§ 199 a 4 tohoto zák., nelze uznati.
St-1, jak sám doznává, studií na fakultě právnické neabsolvoval. Okolnost pak, že byl jmenován ve stavu konceptního úřednictva báňských úřadů, nedává mu o sobě ještě nároku, aby podle § 3 cit. vl. nař. byl převeden do kategorie úředníků služby báňsko-právní v služ. třídě I a). Byl-li tedy nař. usnesením dosazen na služ. místo systemisované ve služ. třídě 1 b), a ponechán mu sice dosavadní titul, ale s přídomkem odpovídajícím kategorii, do níž místo mu propůjčené je zařáděno a také po právu patří, nebylo tím porušeno jeho subj. právo.

Citace:

č. 8463. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 459-462.