NPD documents search: Váž. tr., 9 (1927)

Čís. 2689.

Držení ve smyslu §u 171 tr. zák. záleží v možnosti nakládati s určitou movitou věcí, spojené s vůlí tuto možnost udržeti.
Ustanovení § 174 II a) tr. zák. předpokládá, že se zúčastnilo více osob (aspoň dvě) ve společném zlém úmyslu provedení krádeže na místě činu; není třeba, by všichni společníci jednali jako pachatelé, stačí, je-li pachatelem pouze jeden a spolupůsobí-li ostatní pouze jako pomocníci; není také třeba, by všichni společníci byli při provedení krádeže na místě, na němž se nachází věc, jež má býti odcizena, stačí, když někteří ze spoluzlodějů jsou aspoň v takové blízkosti místa činu, že mohou při provedení krádeže spolupůsobiti, avšak pojem spoluzlodějství vyžaduje vždy vědomé a úmyslné spolupůsobení při krádeži na místě činu v onom smyslu.
(Rozh. ze dne 8. března 1927, Zm II 294/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaných do rozsudku zemského trestního jakožto nalézacího soudu v Brně ze 26. května 1926, jímž byli stěžovatelé uznáni vinnými zločinem krádeže podle §§ 171, 173, 174 II a) tr. zák., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a věc vrátil soudu prvé stolice, by opakoval hlavní přelíčení a znova rozhodl, mimo jiné z těchto
důvodů:
Rozsudkem soudu prvé stolice byli obžalovaní uznáni vinnými zločinem krádeže podle §§ 171, 173, 174 II a) tr. zák., spáchaným tím, že odňali v době od září 1923 do jara 1924 v B. ku svému prospěchu ve společnosti jako spoluzloději v opětných útocích cizí movité věci, a to tabulové sklo a alespoň 10 pytlů cementokitu v úhrnné ceně převyšující 200 Kč, nikoli též 2000 Kč z držení a bez přivolení městské hospodářské správy v B. Zmateční stížnost právem namítá, že není prokázáno, že obžalovaní odňali tyto věci z držení města B., pokud se týče jeho hospodářské správy, t. j. že není zjištěno, že věci byly v době, kdy obžalovaní spáchali činy jim za vinu kladené, v držení města B., pokud se týče jeho hospodářské správy. Rozsudek uvádí sice v rozhodovacích důvodech, že sklo a cementokit, které byly v městské dřevárně v Masné ulici v B., nebyly pojaty do inventáře předmětů, které byly předány firmě B. F. J., jíž byla dřevárna města B. dne 14. července 1923 pronajata, a že zůstaly na dále v držení města B., neobsahuje však oněch skutkových zjištění, jichž je třeba pro správné posouzení otázky, zdali ony věci byly v době,
Trestní rozhodnutí IX. 12 kdy se obžalovaní dopustili činů jim za vinu daných, skutečně v držení města B. Držení ve smyslu §u 171 tr. zák. záleží v možnosti nakládati s určitou movitou věcí, spojené s vůlí tuto možnost udržeti. Sklo a cementokit, o něž tu jde, byly v době, kdy obžalovaní předsevzali činy jim za vinu kladené, v držení města B., měl-li orgán tohoto města povolaný ku spravování těchto věcí možnost jimi disponovati a vůli tuto možnost udržeti. Byly-li tu tyto předpoklady pojmu držení, rozsudek nezjišťuje.
Stejně odůvodněnou jest námitka stížnosti, že není prokázáno, t. j. zjištěno, že obžalovaní jednali jako spoluzloději. Stížnost neuplatňuje touto námitkou důvodu zmatečnosti podle §u 281 čís. 10 tr. ř., nedoznávajíc vůbec trestnost jednání obžalovaných, nýbrž domáhajíc se úplného osvobození obžalovaných od obžaloby, nýbrž dovolává se důvodu zmatečnosti podle §u 281 čís. 9 a) tr. ř. Kvalifikace podle §u 174 II a) tr. zák., odůvodněná v zákoně nebezpečnější povahou činu (nadpis §u 174 II. a) tr. zák.), předpokládá, že se súčastnilo více osob (aspoň dvě) ve společném zlém úmyslu provedení krádeže věci v ceně 50 Kč převyšující na místě činu. Není třeba, by všichni společníci jednali jako pachatelé, stačí, je-li pachatelem pouze jeden a spolupůsobí-li ostatní pouze jako pomocníci, a není také třeba, by všichni společníci byli při provedení krádeže na místě, na němž se nachází věc, jež má býti odcizena, nýbrž stačí, když někteří ze spoluzlodějů jsou aspoň v takové blízkosti místa činu, že mohou při provedení krádeže spolupůsobiti, avšak pojem spoluzlodějství vyžaduje vždy vědomé a úmyslné spolupůsobení při krádeži na místě činu v onom smyslu. Podle rozsudkových zjištění záležela činnost obžalovaných v tom, že obžalovaný Jaroslav K. nařídil dvakrát nebo vícekrát Čeňku B-ovi, by nachystal bedny skla kočímu za účelem odvezení jich do J. a by dvě nebo tři bedny odvezl z dřevárny do štípárny a je tam uschoval, a Janu Ch-ému, by se súčastnil nakládání tří beden (skla) a odvezení jich do J. k disposici Felixe K-y, že tento obžalovaný zaslal Čeňku B-ovi dopis, jímž ho žádal, by nachystal jednu nebo dvě bedny skla do šopy a by je dal kočímu, který přijede následujícího dne pro deset pytlů cementokitu, a mimo to B-ovi také ústně poručil, by nachystal bedny skla kočímu k odvezení do J., a že obžalovaní jednali při tom v dohodě. Oněch předpokladů spoluzlodějství ve smyslu §u 174 II. a) tr. zák. rozsudek nezjišťuje. Není zjištěno, zda obžalovaní byli při odnímání skla a cementokitu na místě činu a zda spolupůsobili tam vědomě a úmyslně při odnětí oněch věcí. Pří tom, dlužno poznamenati, že se rozsudek nevyslovuje ani o tom, zda ony osoby, jež z nařízení obžalovaných sklo a cementokit hospodářské správě města B. bez jejího přivolení odňaly, jednaly při tom v úmyslu zlodějském nebo nevěděly, že tu jde o krádež. Z řečeného je patrno, že napadený rozsudek je stižen zmatkem podle §u 281 čís. 9 a) tr. ř., že pro nedostatek potřebných skutkových zjištění nemůže Nejvyšší soud ve věci samé rozhodnouti a že nelze se vyhnouti nařízení nového hlavního přelíčení. Proto bylo, aniž bylo třeba zabývati se dalšími stížností uplatňovanými důvody zmatečnosti podle §u 5 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. z roku 1878 zmateční stížnosti ve prospěch obžalovaných podané již při neveřejné poradě vyhověti, rozsudek jako zmatečný zrušiti a věc vrátiti soudu prvé stolice, by o ní znovu jednal a rozhodl.

Citace:

Čís. 2689.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 195-197.