Čís. 86.Předražování. Lhostejno, že věc, za niž požadována cena zřejmě přemrštěná, pocházela z krádeže.(Rozh. ze dne 9. října 1919, Kr. II. 109/19.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalované Marie B. do rozsudku zemského trestního soudu v Brně, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem podílnictví na krádeži dle §§ 185, 186 a), b) tr. z. a přestupkem předražování dle § 20, č. 1 cís. nař. ze dne 24. března 1917. č. 131 ř. z., mimo jiné z těchtodůvodů:Stížnost poukazuje k tomu, že ustanovení o předražování se týkají pouze pravidelných jevů a předmětů obchodního života nikoliv jevů nepravidelných, zejména obchodu věcmi pocházejícími z krádeží. V tomto ohledu jest však stížnost zřejmě na omylu. Předpisy o předražování nečiní žádného rozdílu ohledně provenience zboží. Prohlašují za trestné požadování přemrštěné ceny při prodeji bez ohledu na to, nabyl-li prodávající zboží poctivě či nepoctivě, jedná-li se o pravidelný obchod, či o zcizení věci, jež na sebe převedl prodatel z krádeže.