NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Čís. 3444.

Soudní správce pozůstalosti potřebuje soudního svolení k žalobě, jíž domáhá se pozůstalost druhdy svěřenská nyní zpupná oduznání práva k braní dříví. I po zániku svěřenství trvá pravomoc bývalého svěřenského soudu ohledně úkonů, spadajících do doby, kdy svěřenství ještě trvalo. Nedostatek svolení lze zhojiti i v řízení opravném tím, že soud svěřenský dá dodatečně své svolení. Nejde tu o novotu dle §u 482 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 29. ledna 1924, Rv I 1275/23.)
Žalobě Zdeňka S-cha jako soudního správce svěřenské pozůstalosti po Gisele C-ové na Wolfganga G-а, podruha v Ch., o oduznání práva k braní dříví bylo vyhověno soudy všech tří stolic. Nejvyšší soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Neoprávněna jest výtka, že odvolací soud nesprávně posoudil věc po stránce právní (§ 503 čís. 4 c. ř. s.). Žaloba byla podána Zdeňkem Sch-em jako soudním správcem svěřenské pozůstalosti Gisely C-ové, která, když svěřenství bylo pro vymření oprávněných čekatelů prohlášeno za uhaslé, a jmění druhdy svěřenské připadlo do zpupné pozůstalosti poslední držitelky svěřenství Gisely C-ové, stalo se částí zpupné pozůstalosti této; ale v pravdě jest žalující stranou pozůstalost (svěřenská — nyní zpupná) Gisely С-ové, zastoupená soudně zřízeným správcem Zdeňkem Sch-em. Pokud dovolatel namítá správci nedostatek aktivní legitimace, vytýkaje, že si nevyžádal svolení příslušného soudu k podání žaloby, vytýká tedy vskutku nedostatek zvláštního zmocnění k vedení sporu ve smyslu §u 6 c. ř. s. Má pravdu potud, že bylo třeba zvláštního svolení k žalobě, a nelze souhlasiti s opačným názorem odvolacího soudu, neboť podání této žaloby nelze pokládati za úkon, náležející k řádnému hospodaření. Než nedostatek zvláštního zmocnění k žalobě může dle druhého odstavce §u 6 c. ř. s. býti odstraněn v každém období sporu, a stalo se tak tím, že v dovolacím řízení byl předložen prvopis usnesení zemského civilního soudu v Praze ze dne 4. července 1923, jímž tento jako dřívější svěřenský a nynější pozůstalostní soud dodatečně schvaluje zahájení a provádění sporu. Nevadí, že svěřenství již neexistuje, neboť tím nezanikla pravomoc bývalého svěřenského soudu ohledně úkonů, spadajících do doby, kdy svěřenství ještě trvalo. Hledíc k uvedenému ustanovení druhého odstavce §u 6 c. ř. s., nelze zmíněné usnesení pokládati za nepřípustnou novotu po rozumu §§ 482 a 513 c. ř. s., neboť, i kdyby nebylo předloženo bývalo, byl by dovolací soud býval oprávněn a povinen, vyvolati takové usnesení za účelem odstranění formálního nedostatku.

Citace:

č. 3444. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 156-157.