Čís. 76 dis.Jde o zlehčení cti a vážnosti stavu, podal-li advokát bez řádné plné moci žaloby, které byl nucen pro nedostatek zmocnění vzíti zpět.(Rozh. ze dne 15. prosince 1928, Ds I 13/28.)Nejvyšší soud jako soud odvolací v kárných věcech advokátů a kandidátů advokacie nevyhověl po slyšení generálního prokurátora odvolání obviněného z nálezu kárné rady advokátní komory v Praze ze dne 5. března 1928, jímž byl odvolatel uznán vinným přečinem zlehčení cti a vážnosti stavu.Důvody:Kárný nález právem klade odvolateli za vinu, že bez náležité informace, zejména však bez řádné plné moci podal jménem několika osob žaloby, které pro nedostatek zmocnění byl nucen vzíti zpět, čímž způsobil odpůrci i dotyčným žalobcům útraty a vydal se trestnímu vyhledávání. Bez řádné plné moci (§ 1008 obč. zák.) není advokát oprávněn ve sporu zastupovati a zákon ve sporu výslovně žádá průkaz plné moci (§ 30 a 37 c. ř. s.). Plná moc musí býti ovšem řádná a, ježto na advokátu jest, by se plnou mocí vykázal, náleží mu též, by si řádnou plnou moc opatřil. Plná moc, na základě které odvolatel ony žaloby podal, nebyla taková, že by si odvolatel byl mohl bytí jist, že osoby, na plné moci jen seznamenané, ho k podání žaloby a vedení sporu splnomocňují. Marně se odvolatel dovolává toho, že Antonín B., který mu plnou moc zaslal, požíval jeho důvěry; důvěra ta, jak se ukázalo, nebyla oprávněna. Kárný nález nepraví, že bylo potřebí ústní plné moci, plná moc mohla býti dána i jinak, na příklad poštou zaslána, ale na odvolateli bylo, by, po případě písemně se ujistil, že ho osoby, jménem jichž hodlal žalobu podati, skutečně k zastupování zmocňují. Odvolání oprávnění podle toho přiznati nelze.