Authors:
= Váž. civ., 12 (1930), sv. 1
PDF

Čís. 9732.


Dalo-li k jednání o delegaci soudu podnět řízení sporné, jest přípustnost a formu rekursu do usnesení o delegaci posuzovati podle předpisů o řízení sporném.
(Rozh. ze dne 14. března 1930, R I 119/30).
Vrchní soud nevyhověl ve sporu o uznání otcovství návrhu žalovaného na delegaci jiného soudu než příslušného soudu k rozhodnutí o jeho odvolání.
Nejvyšší soud odmítl rekurs žalovaného do usnesení vrchního soudu.
Důvody:
Žalovaný podal proti usnesení vrchního soudu písemný rekurs, který není opatřen podpisem advokáta, a výslovně odepřel vyhověti vyzváni soudu, by rekurs v určené mu lhůtě dal dodatečně podepsati advokátem (§ 85 c. ř. s.). Podle § 520 c. ř. s. jest však v tomto případě advokátův podpis nezbytnou náležitostí písemného rekursu. Řízení o delegaci není sice součástí sporu a není ani sporem incidenčním (viz rozhodnutí čís. 8397 sb. n. s.), ale pokud jde o otázku přípustnosti rekursu a o jeho formu, jest míti na zřeteli, že k návrhu strany na delegaci jiného soudu k rozhodnutí o odvolání ve sporu o uznání otcovství a placení výživného a k jednání o tomto návrhu dalo podnět řízení sporné a nikoliv řízení nesporné takže přípustnost rekursu jest posuzovati podle § 514 c. ř. s. a nikoliv podle §§ 14 až 16 nesp. říz. a jeho formu podle § 520 c. ř. s. a nikoliv podle předpisů cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák.
O rekursu postrádajícím formy zákonem nutně předepsané nelze však zahájiti řízení a bylo jej proto odmítnouti.
Citace:
č. 8816. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 424-425.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).