NPD documents search: Váž. tr., 5 (1923)

Č. 9035.

Školství: 1. Zákonným předpokladem pro zřízení školní expositury je podle § 2 česk. zák. o zřizování škol jedině trvalá nebo dočasná obtížnost komunikace ke škole; ohledy pedagogické a finanční tu zůstávají mimo zřetel. — 2. »Snadnější návštěvou školy« ve smyslu § 9 cit. zákona sluší rozuměti jen poměry komunikační.
(Nález ze dne 4. února 1931 č. 1289).
Prejudikatura: Ad 1: Boh. A 1615/22, 7462/28, ad 2: Boh. A 5314/26, 5888/26, 7648/28.
Věc: Obec R., místní školní rada v R., obec Sch., N. a K. (adv. Dr. Artur Lasch z Prahy) proti ministerstvu školství a národní Osvěty (za zúč. obec V. H. adv. Dr. Mořic Weden z Prahy) o zřízení školní expositury ve V. H. a přeškolení osady M. H. a domů č. 24 a 58 obce B. Výrok: Stížnost, pokud jest podána jménem obce Sch., odmítá se jako nepřípustná; ke stížnosti ostatních st-lek zrušuje se nař. rozhodnutí pro vady řízení, pokud vychází z toho, že školní expositura ve V. H. má bytí navštěvována také dětmi z osad P. a Pf., a pokud vyslovuje přeškolení osady M. H. a dvou domů z obce B. od školy ve Sch. k exposituře školy r-cké ve V. H.; jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Politická obec V. H. sestává z osad V. H., Pf., P. a M. H.; M. H. byl přiškolen k obecné škole ve Sch. a ostatní tři osady ke škole v R., ke které mimo jiné jsou také ještě přiškoleny obce R., K. a N.; v K. a N. jsou expositury školy r-cké; ke škole ve Sch. byly přiškoleny také domy čp. 24 a 58 obce B.
Obec V. H. zažádala roku 1923 za povolení celoroční expositury školy r-cké ve V. H. Když ve věci byla konána komis, šetření dne 30. října 1923 a dne 6. srpna 1924, povolila zšr v Praze výnosem z 30. dubna 1926, aby byla ve smyslu § 2 zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z. česk. zřízena ve V. H. celoroční expositura obecné školy v R., poněvadž jest dětem z osady V. H., jak vysvítá z protokolu o komis, řízení z 30. října 1923, místními poměry stále značně ztížena docházka do školy v R. Dále povolila zšr, aby osada M. H. a domy čp. 24 a 58 obce B. byly přeškoleny od obecné školy ve Sch. k obecné škole v R. a to k obvodu školní expositury ve V. H. z těchto důvodů: »Podle § 9 cit. zák. jsou pro ohraničení školního obvodu zpravidla směrodatné meze obvodů obcí, pokud ovšem se nejeví vhodným za účelem usnadnění návštěvy školní přidělení celých obcí nebo jednotlivých částí obce ke škole sousední obce. Osada M. H. patří k místní obci V. H. Příslušnost M. H. ke škole sousední obce Sch. neznamenala by po zřízení školní expositury ve V. H. ulehčení školní návštěvy pro dítky z M. H. a neodůvodňovala by také výjimku ze zákonného pravidla shora zmíněného, neboť spojovací cesta mezi M. H. a obecnou školou sch-skou jest delší než mezi M. H. a V. H. Spojovací cesta mezi domy č. 24 a 58 v B. a V. H. jest kratší než cesta mezi těmito domy a obecnou školou ve Sch., takže toto přeškolení zna- mená ulehčení školní docházky pro děti z čísla 24 a 58 v B.«.
Z tohoto rozhodnutí podaly odvolání obce B., mšr b-ská, dále obce R., N. a K., konečně mšr v R. Když ve věci bylo dne 10. ledna 1928 konáno další komis, šetření, zamítlo min. škol. nař. rozhodnutím odvolání obecních zastupitelstev v B., K., R. a N., dále mšr v B. a R. jako bezdůvodná, ježto bylo zjištěno, že se docházka školním dětem z M. i V. H., Pf. a P. a z domů č. 24 a 58 v B. usnadní, bude-li ve V. H. zřízena celoroční školní expositura obecné školy v R.
Proti tomuto rozhodnutí jest podána stížnost, o níž nss uvážil takto:
V daném případě jde 1) jednak o zřízení školní expositury školy r-ské ve V. H. podle § 2 zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z. česk., 2) jednak o přeškolení osady M. H. a dvou domů z obce B. od školy ve Sch. ke škole v R., resp. k exposituře této školy ve V. H. podle § 9 téhož zák.
Ad 1) Podle § 2 cit. zák. »jsou-li někde místní poměry v mezích vzdálenosti uvedené v § 1 takové, že vždy po jistém čase, nebo stále bývá velmi obtížná cesta ke škole, budiž podučitel této školy alespoň v ročním počasí nepříznivém v štaci k tomu příhodné vně školy ustanoven « Ze znění tohoto předpisu jde, že zákonným předpokladem pro zřízení školní expositury je jedině trvalá nebo dočasná obtížnost komunikace ke škole (srov. nál. Boh. A 1615/22 a 7462/28). Z toho tedy plyne, že výtky stížnosti, dovolávající se ohledů pedagogických a finančních, se míjí cíle, jsou nepodstatné a tudíž bezdůvodné.
Naopak jest nss-u jenom zkoumali, zda byla v daném případě splněna shora zmíněná podmínka pro zřízení školní expositury, zda totiž pro děti z částí obce, o které tu jde, je trvale nebo dočasně velmi obtížnou cesta ke škole v R. Zda obtížnost cesty jest nebo není dána, jest ovšem otázkou hodnocení skutkových okolností konkrétního případu, kteréžto hodnocení jest věcí úřadů školských, a může nss-em býti přezkoumáno toliko s hlediska ustanovení § 6 odst. 2 zák. o ss, totiž zda skutkové zjištění je úplné, zda tu není rozpor se spisy a zda nebyly porušeny podstatné formy řízení.
Pokud jde o jakost komunikace, netvrdí stížnost, že by z osady V. H. ke škole v R. nebyla obtížnou, resp. že by byl nesprávným závěr úřadu o tom, že stran osady V. H. tu jsou komunikační podmínky pro zřízení expositury ve V. H.; naopak tvrdí stížnost jenom, že má-li dětem býti docházka do školy usnadněna, mohlo by se tak státi jenom přiškolením V. H. ke škole ve St. Leč to by znamenalo přiškolení této osady ke škole v jiné obci, tedy výjimku ze zásady § 9 cit. zák. z roku 1870, podle níž meze obvodu školního mají kromě zvláštních okolností býti shodný s mezemi obvodu obcí, ač »není-li příhodno, aby pro snadnější návštěvu školy celé obce nebo jisté části obce byly přiděleny škole obce sousední«. Že by však přidělení osady V. H. ke škole ve St. znamenalo pro děti z V. H. snadnější návštěvu školy, než když se v osadě té zřídí zvláštní expositura školy r-ské, stížnost ani netvrdí.
Nelze tudíž shledati v mezích námitek stížnosti nezákonnost nebo vadu řízení v tom, uznaly-li úřady, že jsou dány zákonné podmínky pro zřízení expositury ve V. H. především pro děti z osady V. H., je tudíž stížnost, pokud jde o zřízení školní expositury ve V. H. pro děti z této osady, bezdůvodná.
Pak ovšem by zásadně stran celé obce V. H. nabyla platnosti právě uvedená zásada § 9 cit. zák. Po té stránce však není ze znění nař. roz- hodnutí jasno, zda expositura ve V. H. je určena pro děti z celé obce V. H., tedy nejen pro děti z osad V. a M. H., ale také pro děti z osad P. a Pf. Kdežto totiž rozhodnutí zšr-y ze 30. dubna 1930 mluví jenom jednak o dětech z osady V. H., jednak o přeškolení osady M. H., nikoli však o dětech z osad P. a Pf., ani o přikázání těchto dětí k exposituře ve V. H., vyslovuje nař. rozhodnutí, že se (také) dětem z P. a Pf. zřízením expositury ve V. H. usnadní docházka školní. Znění toto zdá se tedy nasvědčovati tomu, že podle nař. rozhodnutí mají také děti z P. a Pf. choditi do expositury ve V. H. a nikoliv jako dosud do školy v R.
Tato nejasnost zakládající případný rozpor mezi obsahem rozhodnutí zšr-y a rozhodnutím min., přivoděný ministerstvem a zhoršující po případě in peius postavení st-lek, znemožňuje nss-u, aby bezpečně mohl přezkoumati námitky stížnosti, poukazující na to, že cesta z osad P. a Pf. do R. je horší než cesta z obou těchto osad do V. H. Pro uvedenou nejasnost musil proto nss nař. rozhodnutí, pokud jde o zřízení školní expositury ve V. H. v uvedeném směru, t. j. pokud jde o otázku, zda expositura ta má býti určena též pro děti z osad P. a Pf., zrušiti podle § 6 zák. o ss.
Ad 2) Pokud pak jde o přiškolení osady M. H. a dvou domů z obce B. k nové exposituře školy r-ské ve V. H., jest uvésti toto:
Podle citovaného již § 9 zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z. česk. má obvod školy spadati zpravidla v jedno s obvodem obce; osada M. H. je součástí politické obce V. H., odpovídalo by tedy zásadě § 9, aby celá obec V. H. byla přiškolena k téže škole, a zásada ta se nař. rozhodnutím v příčině osady M. H. právě přivádí k platnosti. Výjimka z této zásady, totiž přiškolení jedné části obce V. H., totiž osady M. H., k jiné škole (ve Sch.), resp. ponechání osady M. H. ve školním obvodu školy ve Sch., by tedy bylo po zákonu přípustné jenom, kdyby to znamenalo »snadnější návštěvu školy«.
Po té stránce stojí judikatura nss-u (srov. nál. Boh. A 5314/26, 5888/26, 7648/28) na stanovisku, že »snadnější návštěvou školy« podle § 9 cit. zák. sluší rozuměti jenom poměry komunikační.
V tomto směru uznává stížnost, že cesta z M. H. do V. H. jest kratší než cesta z M. H. do Sch., tvrdí však, že v M. H. do Sch. je krásná dobrá cesta, kdežto z M. H. do V. H. že je cesta v zimě zavátá a špatně schůdná.
Zšr odůvodnila přeškolení osady M. H. od školy ve Sch. k exposituře školy r-cké ve V. H. tím, že příslušnost osady M. H. ke škole ve Sch. by po zřízení expositury ve V. H. neznamenala ulehčení školní návštěvy pro dítky z M. H. a neodůvodňovala by výjimku z pravidla § 9 zák. o zřizování škol, poněvadž spojovací cesta mezi M. H. a obecnou školou sch-skou jest delší než mezi M. H. a V. H.
Zšr neshledala tedy nutným, aby od zásady § 9 (shoda školního obvodu s obvodem obce) byla učiněna úchylka, a to jedině s ohledem na délku cest.
Ve svém rekursu uznávaly st-lky, že cesta z M. H. do V. H. je kratší než cesta z M. H. do Sch., tvrdily však, že cesta z M. H. do V. H. je v zimě neschůdná. Na tuto námitku reaguje nař. rozhodnutí jedině tvrzením, že bylo zjištěno, že se docházka školním dětem z M. H. usnadní, bude-li ve V. H. zřízena expositura.
Nehledě ani k tomu, že v daném případě je na sporu nejen zřízení školní expositury ve V. H., ale též přeškolení M. H. k této exposituře, nezaujalo tedy min. škol. tímto svým tvrzením vůbec stanoviska k vývodům rekursu, že právě pro špatnou jakost cesty z M. H. do V. H. se dětem z M. H. přeškolením k exposituře ve V. H. návštěva školy neusnadní, resp. že by se jim návštěva školy usnadnila, kdyby M. H. výjimkou ze zásady § 9 cit. zák. zůstal přiškolen ke Sch. Není tedy jasno, z jakých důvodů žal. úřad nepřiznal uvedené námitce rekursu důvodnosti, a je proto také nss-u znemožněno, aby přezkoumával důvodnost shora zmíněné námitky stížnosti, pokud jde o přeškolení osady M. H. k V. H. Nutno tedy nař. rozhodnutí i v tom směru zrušiti pro vady řízení.
Totéž platí také o přeškolení domů č. p. 24 a 58 obce B., kde přistupuje mimo to ta okolnost, že v příčině těchto dvou domů nelze se ani dovolávati častěji zmíněné zásady § 9 zák. o zřizování škol, když přec uvedené domy patří k jiné obci (B.) a byly již dosud výjimkou z oné zásady přiškoleny ke škole v jiné obci (Sch.).

Citace:

č. 9035. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 345-349.