NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8403 —
Č. 8403.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti: Podala- li strana včas přiznání k dávce, avšak neuvedla-li v něm hodnotu nabývací, musí úřad stranu vyzvati, aby hodnotu tu udala, nemůže však ihned vzíti za základ obecnou hodnotu, kterou sám vyšetřil.
(Nález ze dne 31. ledna 1930 č. 1641).
Věc: Ing. K. W. v P. jménem dědiců pozůstalosti po Marii W. proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Smlouvou trhovou z 15. května 1924 prodala pozůstalost po Marii W. dům čp. ... v R. za 65 000 Kč. Plat. rozkazem z 1. dubna 1927 vyměřena dávka dle nabývací hodnoty k 1. lednu 1914 úředně předpokládané (§ 17 dáv. prav.) částkou 18 000 K, poněvadž v přiznání nebyla vedena. — Žal. úřad odvolání zamítl proto, že strana v dávkovém přiznání neuvedla vůbec obecnou hodnotu nemovitosti ke dni 1. ledna 1914, takže byl vyměřující úřad oprávněn vyšetřiti si tuto obecnou hodnotu sám. — Č. 8404 —
O stížnosti do rozhodnutí toho podané nss uvážil:
V přiznání byla sice v rubrice A č. 4 uvedena nabývací hodnota částkou 41 700 K, udání to však jeví se svým umístěním jako odpověď na otázku uvedenou tam sub a): »kolik činila obecná hodnota v době nabytí«, a mohlo tedy — dle odpovědi dané na otázku v rubrice A č. 1, »kdy a jak nabyto bylo nemovitosti« v ten smysl, že nemovitosti bylo nabyto v r. 1920 dědictvím po rodičích —, vztahováno býti pouze na toto datum, t. j. na rok 1920 a nikoli na rok 1914. Jest však otázkou, zda strana mohla býti proto, že neuvedla v přiznání nabývací hodnotu k 1. lednu 1914, prekludována, jak vysloveno žal. úřadem.
Dávková pravidla ustanovují v § 17, 2. odst., 1. větě, že neuvedla-li strana nic o obecných hodnotách, vyzve ji vyměřující úřad, aby tak do 14 dnů učinila; odst. 3. praví pak, že, nevyhoví-li strana vyzvání, aby udala obecné hodnoty, úřad vyměří dávku na základě hodnot úředně předpokládaných. Vycházel-li úřad tedy z předpokladu, že nabývací hodnota k 1. lednu 1914 nebyla v přiznání vůbec udána, musil nejprve stranu vyzvati, aby tuto hodnotu udala, nemohl však — když strana přiznání včas podala — vzíti za základ vyměření dávky obecnou hodnotu k 1. lednu 1914 jím samým vyšetřenou již proto, že strana v přiznání tuto hodnotu vůbec neuvedla. Vycházel tedy žal. úřad z nesprávného právního názoru.

Citace:

č. 8403. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 332-333.