NPD documents search: Boh. adm., 15 (1933), sv. 2

Čís. 8247.

Ochrana nájemců (zákon ze dne 26. března 1925, čís. 48 sb. z. a n.).
Byl-li původní smlouvou pronajat byt o čtyřech obytných místnostech a kuchyni a napotom bylo umluveno, že jedné z obytných místností jest použíti za kuchyň a kuchyně za spíži, nelze použíti ustanovení § 31 (1) čís. 5 zák., třebas v pozdější dohodě bylo stanoveno, že nájemník odevzdá byt ve stavu, v jakém byl při prvé dohodě.
(Rozh. ze dne 24. srpna 1928, Rv I 984/28.)
Pronajímatel dal nájemci výpověď z nájmu bytu o 4 pokojích a o 1 kuchyni. Žalovaný podal proti výpovědi námitky najmě z důvodu, že byt podléhá ochraně nájemců, ježto prý jest jen o 3 pokojích. Procesní soud prvé stolice ponechal výpověď v platnosti, odvolací soud výpověď zrušil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Právem vychází odvolací soud z ustanovení § 1094 obč. zák., podle kterého nájemní smlouva se uskutečňuje a užívání nájemního předmětu pokládá se za koupené, jakmile se pronajímatel dohodne s nájemníkem o podstatných kusech nájmu, o nájemním předmětu a o nájemném. Bylo zjištěno, že se strany dohodly o nájemném předmětu po dvakráte. Podle původní úmluvy byly nájemním předmětem kromě kuchyně a obytné místnosti pro služebné čtyry obytné místnosti. Podle pozdější dohody bylo jedné ze čtyř obytných místností použito za kuchyni a kuchyně za spíži, byly tedy předmětem nájmu kromě nezapočítávaných místností pomocných pouze tři obytné místnosti, ovšem bylo také ujednáno, že nájemník odevzdá takto podle druhé dohody upravený byt ve stavu, v jakém byl při první dohodě. Poněvadž určení nájemného předmětu je podstatným kusem nájemní smlouvy, která se uskutečňuje teprve, když se strany dohodnou také o něm, sluší z toho usuzovati, že druhou dohodou uskutečnila se nová, od předešlé v podstatném kusu smluvním odlišná smlouva, která výpovědí, o kterou jde v rozepři, má býti zrušena. Na tom nemění nic okolnost, že po skončení nájmu bude nájemníku odevzdati byt v předešlém stavu. Touto další smluvní povinností nemění se způsob »koupeného užívání«, ani nájemní předmět, k němuž nájemníku přísluší koupené užívání. Jde tedy o byt v podstatě o třech hlavních místnostech, tedy chráněný zákonem ze dne 26. března 1925, čís. 48 sb. z. а n., na který se nevztahuje ustanovení § 31 (1) čís. 5 tohoto zákona.

Citace:

č. 8220. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 62-62.