NPD documents search: Váž. civ., 3 (1921)

Č. 5113.

Dávka z přírůstku hodnoty: * Zakládá vadu řízení, zruší-li zsv k dovolání nabyvatele, popírajícímu jak povinnost rukojemskou tak i správnost vyměření dávky, záruční platební rozkaz na dávku z přírůstku hodnoty pro nedostatky řízení pouze stran vyměření dávky, ponechá však záruční platební rozkaz v platnosti ve výroku o povinnosti rukojemské.
(Nález ze dne 11. listopadu 1925 č. 21401).
Prejudikatura: Boh. 4390 adm.
Věc: Karel a Marie N. v H. proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím zamítnuta byla stížnost do záručného platebního rozkazu, zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Platebním záručním rozkazem z 22. listopadu 1923 vyměřena byla částkou 12947 K 35 h dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti na základě trhové smlouvy z 30. září 1921 nabyvatelům a podotknuto v platebním rozkaze, že dávka byla předepsána zciziteli, že však na něm nemohla býti dobyta. K odvolání st-lů žal. úřad částečně vyhověl stížnosti a záruční rozkaz zrušil ku provedení nového řízení se st-li, naproti tomu však stížnost zamítnul, pokud popírá ručení st-lů za dávku; ke svému rozhodnutí připojil tyto důvody:
»Stížnost namítá, 1) že nedobytnost dávky na zciziteli není prokázána, 2) že případnou nedobytnost sám vyměřovací úřad zavinil, 3) že s nabyvateli nebylo provedeno ukládací řízení.
ad 1. Dle sdělení okr. soudu v Ř. nebyla pozůstalost pro nedostatek jmění projednávána. St-lé sice popírají, že žádné jmění nezbylo, avšak pro vyměřovací úřad musí býti směrodatné zmíněné usnesení pozůstalostního soudu. Také pokus dosíci zaplacení na dětech zůstavitelových vzhledem k tomu, co st-lé tvrdili v podání z 29. listopadu 1923, s výsledkem se nesetkal. Tím vyčerpal vyměřovací úřad veškeré možnosti vydobýti dávku. Podati žaloby a prováděti spory není vyměřovací úřad povinen, tím méně když strana nesložila žádnou jistotu, ze které by bylo lze hraditi náklady takových mimořádných kroků právních. Ad 2. Důkaz, že vyměřovací úřad nedobytnost zavinil, musela by strana podati. Takového důkazu st-lé nepodali, nestačí poukázati na případné průtahy.
Ad 3. Po této stránce jest stížnost opodstatněna a zrušuje se proto záruční rozkaz k provedení nového řízení.«
O stížnosti směřující proti výroku, že se stížnost zamítá, pokud popírá ručení st-lů za dávku, uvážil nss toto:
Žal. úřad má za to, že splněny jsou veškeré podmínky pro ručební povinnost st-lů jako nabyvatelů a uznává zároveň, že nebylo s ručícími nabyvateli provedeno řízení, které musí předcházeti, nežli může býti vydán záruční rozkaz. Výrok, kterým se zjišťuje ručebni povinnost nabyvatele, je však podstatnou součástí záručního rozkazu, neboť právě záručním rozkazem se dle dávk. řádu tato povinnost konkretisuje a formalisuje. Výrok takový však může býti vydán teprve, když bylo s nabyvatelem provedeno řízení, v němž mu musí býti poskytnuta možnost hájiti se také ve směru, že nejsou dány zákonné předpoklady pro vznik jeho závazku rukojemského. Uznává-li tedy žal. úřad ve svém výroku ad 3), že tu nebylo formálního základu nutného dle dávk. řádu k vydání záručního rozkazu proto, že nebylo řízení s nabyvateli provedeno, neměl z téhož důvodu také dostatečného podkladu pro svůj výrok, kterým zjišťuje rukojemskou povinnost st-lů.
Bylo proto rozhodnutí v této části dle § 6 zák. o ss zrušiti a bude důsledkem toho v řízení ukládacím nově zahájeném strana míti právo, uplatňovati veškeré námitky proti rukojemské povinnosti.

Citace:

č. 5113. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 498-499.