Authors:
= Váž. civ., 6 (1924), sv. 1
PDF

Čís. 3693.


Směnečné právo.
Závazek trasátův není dotčen tím, že směnku přijal až po její splatnosti, jen když nebyl ještě směnečný nárok proti němu promlčen.
(Rozh. ze dne 8. dubna 1924, Rv I 395/24.)
Proti platebnímu příkazu na zaplacení vydané směnky namítl příjemce, že směnku podepsal téměř dva roky po její splatnosti. Procesní soud prvé stolice ponechal směnečný platební příkaz v platnosti. Odvolací soud rozsudek potvrdil. Důvody: Podpisem směnky je žalovaný jako její příjemce podle čl. 81 směn. ř. směnečně zavázán k zaplacení pohledávky majitelky směnky. Až do promlčení práva směnečného lze k závazku směnečnému, dosud nesplněnému, vždy přistoupiti. Namítaná skutečnost, že žalovaný podepsal jako příjemce směnku již splatnou, nečiní směnku neplatnou, nýbrž má jen ten právní význam a následek, že právo ze směnky té je vůči žalovanému ihned účinným, že na něm může býti podle práva směnečného žádáno zaplacení směnečné valuty hned, a až do promlčení práva směnečného.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Právnímu názoru odvolacího soudu dlužno přisvědčiti. Podle čl. 18 směn. ř. jest majitel vydané směnky sice oprávněn předložiti trasátovi směnku k přijetí hned, není však k tomu povinen. Nemusí, až na výjimku čl. 19 směn. ř. (při směnkách svědčících na určitý čas po vidění) a čl. 24 odstavec druhý směn. ř. (při trasovaných domicilovaných směnkách) směnku k přijetí trasátovi vůbec předložiti. Jest tedy nesprávným náhled dovolatelův, že přijetí směnky má význam pro posouzení platnosti její, ježto přijetí směnky nenáleží mezi podstatné náležitosti, v čl. 4 směn. ř. vytčené. Nelze proto ani z přijetí směnky, jež stalo se teprve po její splatnosti, usuzovati na napotomní neplatnost směnky s poukazem k čl. 4 čís. 4 směn. ř. Otázka jest jiná. Přijetím směnky zavazuje se sice trasát, že směnečnou valutu v den splatnosti směnky (čl. 23 směn. ř.), tedy budoucně zaplatí. Avšak majitel směnky může i bez tohoto, akceptaci projeveného slibu, směnku v den splatnosti, nebo také po něm, trasátovi předložiti k placení; tím se vyčerpává také oprávnění jeho, žádati pouhé přijetí směnky. Může-li trasát v této době směnku ještě proplatiti, není pochybno, že ji může také s účinkem dobrovolně přijati, ovšem pokud neprošla tříletá doba promlčecí (čl. 77 směn. ř.), po jejímž uplynuti zanikl by i závazek z přijetí směnky, k němuž došlo před její splatností.
Citace:
č. 8938. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 643-644.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).