NPD documents search: Váž. civ., 17 (1935)

Čís. 14553.

Nárok státního úředníka proti státu ze služebního poměru nemůže býti vymáhán pořadem práva ani vymáhajícími věřitelem, jemuž byl přikázán k vybrání.
Zda výpočet zabavené části důchodů státního úředníka, provedený poukazujícím úřadem jako poddlužníkem je správný, nemůže býti řešeno v řízení sporném.
(Rozh. ze dne 20. září 1935, Rv II 520/35.)
Pravoplatným usnesením okresního soudu byla žalobkyni povolena k vydobytí vykonatelné pohledávky exekuce zabavením a přikázáním k vybrání 1/3 důchodů, které má dlužník jako státní úředník, s omezením, že mu musí zůstati volných ročních 6000 Kč. Dalším usnesením téhož soudu bylo poddlužníku čsl. státu nařízeno, aby podle povolujícího usnesení částky sražené ukládal do úschovy peněžního ústavu. To sice poddlužník činil, ale podle výpočtu žalobkyně srážel povinnému méně, než měl. Domáhá se proto žalobou na státu, by jí tento rozdíl zaplatil. Nižší soudy zjistivše, že výpočet srážek, jak je provedl žalovaný stát, byl nesprávný, uznaly podle žaloby.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů a žalobu odmítl pro zmatečnost.
Důvody:
Žalobkyně vystupuje zde proti žalovanému eráru jako vymáhající věřitelka, které byla povolena exekuce zabavením a přikázáním k vybrání důchodů, jež má Josef H. jako státní úředník. Uplatňuje tedy nárok, který povinné straně přísluší ze služebního poměru proti státu. Na právní povaze onoho nároku jako nároku ze služebního poměru se nic nezměnilo ani exekucí ani tím, že byla část nároku přikázána žalobkyni k vybrání. Když tu jde o žalobu na plnění, — třeba zatím složením u soudu, — je také pro žalobkyni pořad práva vyloučen, protože také podle § 308 ex. ř. smí vymáhající věřitel zabavený nárok místo povinného vymáhati a uplatňovati jenom takovým způsobem a těmi prostředky, které by příslušely povinnému. Protože však pohledávky státních úředníků proti státu, vyvozované jedině ze služebního poměru, dlužno podle dvorského dekretu ze dne 16. srpna 1841 čís. 555 sb. z. s. uplatniti v řízení správním, je pořad práva vyloučen, třeba tu žalobkyně vystupuje na základě zmocnění, jehož se jí dostalo přikazovacím usnesením. Ani otázka, zda je správný výpočet zabavené částky, jak jej provedl poukazující úřad jako poddlužník, nemůže býti řešena ve zvláštním řízení sporném, nýbrž má se strana, která se cítí jeho výpočtem stižena, obrátiti na exekuční soud s příslušným návrhem a vyvolati jeho rozhodnutí o tom, zda je výpočet poukazujícího úřadu správný a kolik má poukazující úřad v důsledku povolené exekuce pro vymáhajícího věřitele zadržeti. Také poukazující úřad, má-li pochybnosti, kolik podle zákona a podle exekučního výměru má vyplatiti té neb oné straně, může to oznámiti exekučnímu soudu a vyvolati jeho rozhodnutí. Soud pak je učiní, vyslechna po případě strany a vyšetře věc, v exekučním řízení (§ 55 ex. ř.), tedy prostředky řízení nesporného.

Citace:

Čís. 14553.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 626-627.