Č. 744.Zabírání bytů: * Majetníku bytu (domu) musí býti dána možnost, aby svá práva podle § 13 zák. o zabír. bytů uplatňoval dříve, než se rozhodne o přídělu zabrané místnosti.(Nález ze dne 4. března 1921 č. 1841.)Věc: Elsa K. v Praze (adv. Dr. Hynek Stolz z Prahy) proti nájemnímu úřadu v Praze o zabrání pokoje.Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.Důvody:— — — — — — — — — — —Nejvyšší správní soud uvážil: — — — — — — — —Stížnost namítá dále, že nebylo ve sporném případě přihlíženo k předpisu § 13: 2. zákona o zabír. bytů.V tomto předpisu založen je subjektivní nárok strany, aby vzat byl zřetel na její osobní, rodinné a zdravotní poměry, avšak nikoliv bezpodmínečně, nýbrž jen pokud to je možno v mezích daných účelem zákona.Zákon poskytuje tedy majiteli domu nebo bytu nárok negativního obsahu, totiž brániti se proti pronájmu zabraného bytu neb místnosti určité osobě, pokud by toto opatření bylo osobním, rodinným neb zdravotním poměrům majitele domu neb bytu na újmu, jestliže obec při pronájmu k poměrům v mezích dané možnosti nepřihlížela.Aby mohla strana nárok tento provésti, jest zapotřebí, aby úřad dříve, nežli zabraný byt nebo místnost přidělí, poskytnul straně možnost, aby mohla tento svůj zákonný nárok uplatniti, musí jí tudíž dříve sděliti, komu hodlá zabraný byt nebo místnost přiděliti.Bude pak věcí strany, aby prokázala individuelní poměry, jež stojí v cestě přídělu místností určité osobě.V daném případě bránila se stěžovatelka již v řízení správním proti pronájmu zabraného bytu rodině a poukazovala na konkrétní okolnosti, jež mluví pro to, aby byl zabraný pokoj pronajat nájemníku svobodnému.Bylo tedy na žalovaném úřadu, aby vzhledem k předpisu § 13 cit. zák. o námitce této rozhodl.Poněvadž se tak nestalo a naříkané rozhodnutí dotčenou námitku vůbec nevyřídilo, bylo pro tuto podstatnou vadu řízení rozhodnutí i v tomto bodě zrušiti dle § 6 zák. o správ. soudě.