Čís. 11847.

Je zmatkem podle § 41 (2) pism. g) zákona ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n., nevyslechly-li nižší soudy před rozhodnutím podle § 126 nesp. říz. nikoho z účastníků.
(Rozh. ze dne 2. září 1932, R I 336/32.)
Pozůstalostní soud poukázal dědice přihlásivší se ze závěti, by vystoupili žalobou proti dědicům, přihlásivším se ze zákona, Rekursní soud poukázal dědice ze zákona, by vystoupili žalobou proti jednomu z dědiců, přihlásivších se ze závěti. Nejvyšší soud zrušil usnésení obou nižších soudů a vrátil věc Soudu prvé stolice, by, doplně řízení, znovu rozhodl.
Důvody:
Soudy nižších stolic učinily o odporujících si dědických přihláškách jednak z posledního pořízení, jednak ze zákona rozhodnutí podle ustanovení § 126 nesporného patentu a odkázal soud prvé stolice dědice přihlásivší se z posledního pořízení, by vystoupili žalobou proti dědicům přihlásivším se ze zákona, kdežto soud rekursní změnil usnesení to v ten rozum, že odkázal dědice ze zákona, by vystoupili žalobou jen proti jedinému z dědiců z posledního pořízení Dr. Arnoštu S-ovi. Před rozhodnutím však nižší soudy nikoho z účastníků nevyslechly, ač § 126 nesporného patentu výslovně přikazuje slyšení obou stran. V tom, že příkazu toho nebylo dbáno, jest podle ustanovení § 41 odst. (2) písm. g) zákona ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n., zmatečnost, jíž dbátl jest podle odst. (4) téhož paragrafu z úřadu; tohoto zákona užiti jest na souzený případ, ježto, vyhlášen byv 1. července 1931, vešel v účinnost dne 1. listopadu 1931, totiž před usnesením soudu prvé stolice (§ 61 cit. zák.) a platí i pro pokračování v řízení ve věcech již projednávaných (§ 60 zák.).

Citace:

č. 11847. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 107-108.