Čís. 10638.


Nepřihlášení knihovně zajištěných veřejných dávek k dražbě nemovitosti má podle § 171 ex. ř. jen v zápětí, že se má za to, že se veřejný orgán spokojuje s převzetím pohledávky vydražitelem a nežádá hotové zaplacení. Plyne-li z přihlášky k rozvrhu výsadní pořadí, jest na zadnějších věřitelích, by toto pořadí popřeli odporem a uvedli pro to důvody.
Nezáleží na tom, zda z pozemkové knihy neplyne, že pro knihovně zajištěný nedoplatek dávky ještě trvá přednostní zákonné zástavní právo, či zda zaniklo promlčeními; stačí, plyne-li to z přihlášky k rozvrhu, jejíž obsah nebyl v tomto směru popřen.
Knihovně zajištěné nedoplatky pojistného okresních nemocenských pojišťoven požívají přednostního zástavního práva za týchž podmínek jako daň výdělková.
Podle § 172, poslední věta, ex. ř. se vyhledává, by byli uspokojeni všichni vymáhající věřitelé, i ti, kdož k dražebnímu řízení přistoupili.

(Rozh. ze dne 21. března 1931, R II 498/30.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně vydraženou nemovitost, vyhověl soud prvé stolice odporu knihovních věřitelů a nepřikázal okresní nemocenské pojišťovně v přednostním pořadí pohledávky, ježto nebyly ani při dražebním roku soudu oznámeny a mohly by tedy dojíti uspokojení teprve po zaplacení vymáhajících věřitelů. Rekursní soud vyhověl částečně rekursu okresní nemocenské pojišťovny a přikázal jí v přednostním pořadí pohledávky knihovně zajištěné, potvrdil však napadené usnesení ohledně pohledávek knihovně nezajištěných. Důvody: Jest správné, že rekurentka k dražbě nepřihlásila knihovně nezajištěné dávky, takže podle § 172 ex. ř. v přednostním pořadí nemohou býti přiznány. Je proto ohledně těchto pohledávek rekurs ne- odůvodněn. Ohledně knihovně zajištěných pohledávek příslušelo by rekurentce podle §§ 172, 216 ex. ř. přednostní právo, poněvadž podle obsahu odhadního protokolu jsou prodané nemovitosti větším továrním podnikem, tvořícím jeden celek, takže za nedoplatky ručí také nemovitost a byly proto pohledávky přiznány z výtěžku dražebního za obě vložky.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu československého státu ani dovolacímu rekursu okresní nemocenské pojišťovny.
Důvody:
Československý stát si stěžuje proto, že rekursní soud přikázal okresní nemocenské pojišťovně knihovně zajištěné pojišťovací příspěvky, ač je pojišťovna nepřihlásila ke dražbě a nežádala pro ně výsadní pořadí, takže prý nastává sankce podle § 172 poslední odstavec ex. ř. Tento dovolací rekurent dovozuje, že knihovní zajištění nedává pojišťovně právo na výsadní pořadí a že z pozemkové knihy nevyplývá, zda se knihovně zajištěné nedoplatky pojistného týkají právě provozu továrního podniku: povinné strany v prodaných nemovitostech, ani, zda přednostní právo trvá, či zda zaniklo promlčením. Názoru finanční prokuratury nelze přisvědčiti. Podle § 172 poslední odstavec ex. ř. jsou veřejné orgány tam uvedené povinny pod ztrátou pořadí přihlásiti jen nedoplatky knihovně nezajištěné. Nepřihlášení knihovně zajištěných nedoplatků daní, poplatků a veřejných dávek má jen v zápětí, že se má za to, že se veřejný orgán spokojuje s převzetím pohledávky vydražitelem a nežádá hotové zaplacení (§ 171 ex. ř.). O pořadí veřejných daní, poplatků a dávek, jež jsou knihovně zajištěny, rozhoduje exekuční soud teprve v řízení rozvrhovém podle obsahu přihlášky k rozvrhu a podle výsledku rozvrhového roku. Plyne-li z přihlášky k rozvrhu výsadní pořadí, jest na zadnějších věřitelích, by toto pořadí popřeli odporem a uvedli proto důvody. Jako důvody odporu proti přikázání pohledávky okresní nemocenské pojišťovně bylo uvedeno, že vydražené nemovitosti tvoří jednotný celek a nejsou výlučně ani převážně věnovány provozu živnosti, dani výdělkové podrobeného, ani nemovitost vl. čís. 352, v níž jest podnik, že není věnována převážně živnosti, že dílna a kovárna, v níž se živnost provozovala, jsou výměrou a hodnotou jen nepatrnou částí vydraženého celku, že v domě bydlí cizí strany a pozemky slouží zemědělským účelům. Prvý soud má však za nepochybné, že prodané nemovitosti takřka výlučně byly věnovány podniku, a nepřikázal pohledávku pojišťovny okresní knihovně zajištěnou i nezajištěnou proto, že nebyla přihlášena ke dražbě. Rekursní soud nepřikázal z toho důvodu jen knihovně nezajištěné nedoplatky, ale přikazuje na nejvyšší podání nedoplatky, jež jsou knihovně zajištěny. Při rozvrhovém roku nebylo popřeno, že se nedoplatky týkají živnosti provozované na vydražených nemovitostech, popřeno bylo jen věnování nemovitostí podniku výlučně nebo převážně. Prvý soud má však za nepochybné, že vydražené nemovitosti jsou takměř výlučně věnovány podniku na nich provozovanému, a rekursní soud podle odhadního protokolu zjišťuje, že prodané nemo- vitosti jsou větším továrním podnikem, tvořícím jeden celek. Stěžovatel, československý stát, tento úsudek nenapadá, uplatňuje jen, že z pozemkové knihy není patrno, že se nedoplatky týkají provozu podniku na prodané nemovitosti. To je však nepřípustnou novotou a není tímto nedoloženým tvrzením vyvrácena skutečnost plynoucí z odhadního protokolu, že se živnost povinného provozovala na vydražené nemovitosti. Nezáleží na tom, zda z pozemkové knihy neplyne, že pro knihovně zajištěný nedoplatek dávky ještě trvá přednostní zákonné zástavní právo, či zda zaniklo promlčením. Stačí, plyne-li to z přihlášky k rozvrhu, an její obsah v tom směru nebyl popřen. Ježto knihovně zajištěné nedoplatky pojistného požívají přednostní zástavní právo za týchž podmínek, jako daň výdělková, a ježto není potřebí zajištěné nedoplatky přihlašovati ke dražbě a ježto podle nepopřeného obsahu přihlášky k rozvrhu jde o nedoplatky nikoli starší dvou let (§ 173 zákona čís. 221/24 v doslovu zákona čís. 184/28 a § 265 odst. (2) čís. 1 zákona o přímých daních), a pokud šlo o starší nedoplatky, byly tyto nedoplatky do dvou let od splatnosti knihovně zajištěny podle § 265 třetí odstavec zákona o osobních daních, jakž plyne z knihovního výtahu, nepromlčelo se přednostní zástavní právo pro ně, a správně byly okresní nemocenské pokladně přiznány k úhradě z nejvyššího podání (srov. jud. čís. 150).
Ani dovolací rekurs okresní nemocenské pojišťovny proti nepřikázáně nezajištěných nedoplatků pojistného k úhradě z nejvyššího podání není opodstatněn. Tato rekurentka si neprávem stěžuje na to, že jí nebyly přikázány útraty 700 Kč a 1201 Kč, jež byly započteny nesporně do knihovně zajištěné pohledávky na nedoplatcích v částkách 1568 Kč, 1562 Kč 05 h a 7260 Kč 30 h, jež jí byly jako zajištěné knihovní pohledávky přikázány z nejvyššího podání, takže tímto přikázáním byly uhraženy i ony útraty. Že do zajištěných pohledávek 1562 Kč 05 h a 7260 Kč 30 h ony útraty pojaty nebyly, v dovolacím rekursu stěžovatelka ani netvrdí. Rovněž neprávem má tato rekurentka za to, že jí měly býti přiznány z nejvyššího podání pohledávky nedoplatků za posledních osmnáct měsíců před příklepem v částkách 18341 Kč 13 h a 1448 Kč 60 h z toho důvodu, že byli uspokojeni knihovní věřitelé, jsouci v pořadí za vymáhajícím věřitelem. Není tomu tak. Tyto pohledávky bylo by lze přiřknouti před pohledávkami ostatních knihovních věřitelů jen tehdy, kdyby byli uspokojeni všichni vymáhající věřitelé, tedy i ti, kteří k dražebnímu řízení přistoupili. Tomu tak nebylo, ježto se nedostalo na tři vymáhající věřitele. Nesprávný jest názor, že měly býti nedoplatky pojistných dávek přikázány bez ohledu na jejich přihlášku k dražbě, ježto prý může nastati případ, že se okresní nemocenská pojišťovna ani nedoví o dražbě a nemůže tedy nedoplatek k ní přihlásiti. To se nestalo, ježto pojišťovna byla o dražebním roku vyrozuměna.
Citace:
Čís. 10638. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 415-417.