NPD documents search: Váž. civ., 8 (1926), sv. 2

Čís. 13966.

Zatímní zajištění majetkových trestů důchodkových podle § 567 důchodkového zákona trestního, se týká i trestů, jež v zahájeném trestním důchodkovém řízení obviněnému podle povahy případu teprve hrozí, třebaže mu nebyly ještě uloženy.
K povolení zajišťovací exekuce stačí, by příslušný úřad o zajištění požádal. Soud není oprávněn zkoumati ani potřebu zajištění ani přiměřenost požadované výše zajištění. Není proto potřeba, by úřad osvědčoval ohrožení, aniž třeba spravení jinou cestou než právě jen konečným vyřízením trestní věci důchodkové.
(Rozh. ze dne 23. listopadu 1934, R I 1255/34.)
K návrhu československého státu (finanční správy) povolil soud prvé stolice zajišťovací exekuci k zatímnímu zajištění majetkového trestů důchodkového ve výši 5400000 Kč. Rekursní soud zamítl exekuční návrh. Důvody: Podle vývodů stížnosti opřela vymáhající strana exekuční návrh o »vykonatelný zajišťovací příkaz« okresního finančního ředitelství v Praze ze dne 12. dubna 1934. Příkaz okresního finančního ředitelství není náležitým exekučním titulem ani ve smyslu § 1 ex. ř., ani ve smyslu § 370 ex. ř. V souzeném případě chybí podmínky pro povolení zajišťovací exekuce vůbec, neboť nejde o exekuční titul, o nějž se návrh opírá, nehledíc ani k tomu, že nebylo ani osvědčeno, že by bez žádaného exekučního úkonu vydobytí pohledávky bylo zmařeno nebo značně stíženo. Pokuta důchodková, o jejíž zajištění jde, nebyla dosud ani pravoplatně uložena, takže nejde o pohledávání vykonatelné a exekuční návrh v tomto směru jest vadný. Rekursní soud, prozkoumav spisy a napadené usnesení, shledal, že povolení exekuce k vydobytí vykonatelného pohledávání vymáhající strany stalo se neprávem, jelikož tu skutečně nebylo podmínek pro povolení zajišťovací exekuce ohledně důchodkové pokuty, jež dosud nebyla pravoplatně stanovena, a to se zřetelem k ustanovení § 370 ex. ř. a s ohledem na čl. III. uvoz. pat. čís. 78/1896 ř. zák. k exekučnímu řádu. Bylo by na straně vymáhající, by uvažovala též o tom, zda nebylo potřebné k zajištění její peněžité pohledávky zakročiti o povolení prozatímního opatření.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Podle zajišťovacího příkazu okresního finančního ředitelství v Praze ze dne 12. dubna 1934, který byl k exekučnímu návrhu připojen a byl tak jeho součástí, jde o zatímní zajištění majetkového trestu důchodkového ve smyslu § 567 (a 568) důchodkového zákona trestního. Předpisy o zajištění důchodkových trestů zůstaly podle čl. III. uv. zákona k exekučnímu řádu v platnosti. Mimo zmíněný již zákon (pat. ze dne 11. července 1835 sb. z. sv. 63) platí tu i dvorský dekret ze dne 5. února 1839 čís. 336 sb. z. s. Z obou těchto pramenů právních plyne nade vši pochybnost, že se zatímní zajištění majetkových trestů důchodkových, jak bylo upraveno v § 567 důchodkového zákona trestního, týká i trestů, jež v trestním důchodkovém řízení obviněnému podle povahy případu teprve hrozí, třeba mu nebyly ještě uloženy. Podle zmíněných předpisů stačí, by příslušný úřad o zajištění požádal. Soud není oprávněn zkoumati ani potřebu zajištění ani přiměřenost požadované výše zajištění, není proto potřeba, by úřad osvědčoval ohrožení, jakož není potřeba spravení jinou cestou než právě jen konečným vyřízením trestní věci důchodkové. Pokud jde o podmínky zajišťovací exekuce, neplatí tu tedy předpisy § 370 a násl. ex. ř. Tyto předpisy platí podle čl. III. a XXVII. uv. z. k ex. ř. jen pro způsob povolení a provádění zajišťovací exekuce a pro zajišťovací prostředky a úkony. Protože žádaný způsob zajištění, zabavení nároku na vydání 300 akcií proti poddlužníku jest podle § 374 ex. ř. přípustným prostředkem zajišťovacím, není ani s tohoto hlediska závady proti tomu, by žádosti nebylo vyhověno. Povoliti bylo exekuci k zajištění a nikoli jen prozatímní opatření, jednak proto, že o zajištění zabavením nároku bylo zažádáno, což je pro soud směrodatným, nýbrž i proto, že zajištění má nahradili jistotu, kterou byl jinak dlužník na vyzvání podle § 567 (566) l. c. povinen zříditi, zajištění v exekuci musí tedy míti stejné účinky jako jistota dlužníkem zřízená a musí tedy fisku poskytnouti zástavní právo na nároku. Z oné povinnosti ke zřízení jistoty podle § 567 l. c. plyne nejen přípustnost exekuce k zajištění, ale i povinnost dlužníkova k náhradě útrat exekučního řízení.

Citace:

Čís. 13966.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 387-388.