NPD documents search: Váž. civ., 11 (1929), sv. 2

Čís. 9389.

Komisionář jest jako komitentův zmocněnec oprávněn k žalobě podle
§ 37 ex. ř. proti exekuci na věci dané mu do komise.
(Rozh. ze dne 16. listopadu 1929, Rv 2 62/29.)
V exekuční věci Antonína Z-a proti Leopoldu P-ovi byly zabaveny obrazy. Žalobkyně, jež provozovala komisionářský obchod s obrazy, domáhala se na vymáhajícím věřiteli, by bylo zjištěno vlastnictví malířů k obrazům a by exekuce na obrazy byla prohlášena za nepřípustnou, tvrdíc, že k obrazům mají vlastnické právo jich malíři. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud z těchto důvodů: Jde především o to, zda žalobkyně bvla aktivně oprávněna k podání žaloby. Jest zjištěno, že žalobkyně byla komisionářkou, že komisionářství provozovala jako živnost, an první soudce zjistil, že žalobkyně přijala do komise několik obrazů od Františka V-a, dále od Jindřicha P-а a Gustava P-а a zjistili, že prodávala obrazy. Provozovala tedy komisionářství po živnostensku a byla tudíž komisionářkou ve smyslu čl. 360 obch. zák. Prvý soudce, jak již uvedeno, zjistil, že obrazy zabavené pod položkou 1. až 3. zájemního protokolu byly dány žalobkyni Františkem V-em do komise, že jsou tudíž jeho vlastnictvím, a že obraz pod položkou 4. téhož protokolu zabavený byl dán do komise žalobkyni Jindřichem P-em a obraz zabavený pod pol. 5. byl dán do komise žalobkyni Gustavem P-em, a že jsou tedy vlastnictvím těchto malířů. Žalobkyně jako komisionářka představuje, hledíc k ustanovení čl. 360 obch. zák., komitenta, tedy vlastníka, a proto proti třetím osobám má táž práva, která příslušejí k obrazům komitentům, tedy vlastníkům samým, neboť jest ji považovati za zmocněnce komitenta. Jest proto oprávněna vzhledem k ustanovení §§ 1037 a 1008 obč. zák. a čl. 360 obch. zák. podati vybavovací žalobu ve smyslu § 37 ex. ř., poněvadž práva, která jí jako komisionářce k zabaveným předmětům příslušejí, nepřipouštějí exekuci. Právem se tudíž žalobkyně, prokázavši, že zabavené obrazy byly jí dány do komise vlastníky obrazů, domáhala žalobou nepřípustnosti exekuce na tyto obrazy. Právem také jako zmocněnec svých komitentů žádala o zjištění, že zabavené předměty příslušejí jako vlastnictví komitentům, a proto právem prvý soudce vyhověl i žalobě, že vlastnictví k obrazu zabavenému pod pol. 4 cit. zájemního protokolu náleží Jindřichu P-ovi a vlastnictví k obrazu zabavenému pod pol. 5. téhož protokolu patří Gustavu P-ovi, zjistiv toto vlastnictví.
N e j v y š š i soud nevyhověl dovolání, poukázav po právní stránce k důvodům odvolacího soudu.

Citace:

č. 9389. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 672-673.