Č. 5966.

Stavební právo (Slovensko): K výkladu § 67 stavebního statutu župy nitranské č. 25/1912 o povinnosti zříditi na novostavbě střechu pultovou.
(Nález ze dne 16. října 1926 č. 19989.)
Věc: Karel B. ve V. proti župnímu úřadu v Nitře o stavební povolení.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l žádal v květnu 1923 za povolení ke stavbě stodoly u svého domu ve V. Okr. úřad udělil st-li toto povolení. St-l provedl stavbu, nevyčkav pravoplatnosti tohoto rozhodnutí.
Žal. úřad zrušil k odvolání Josefa Š., jehož dům sousedí s domem st-lovým, stav. povolení, nařídiv nové jednání ve věci. Při komis. jednání, konaném dne 23. ledna 1924 na místě samém, bylo — mimo jiné — konstatováno, že postavená stodola je opatřena sedlovou (hřebenovou) střechou.
Rozhodnutím z 28. dubna 1924 vyslovil okr. úřad, že na základě § 45 stav. statutu župy nitranské č. 25/1912 č. prot. 31350 adm. ai 1911 uděluje st-li povolení ke stavbě stodoly za těchto podmínek: stodola bude postavena přesně na místě v plánu zakresleném v rozměrech tam uvedených, z tvrdého materiálu, ale tak, že st-l dá sedlovou střechu do 30 dní od pravoplatnosti tohoto rozhodnutí přestavět podle § 67 cit. statutu na střechu pultovou, a že za tím účelem dá před započetím této přestavby zhotoviti nové plány, odpovídající přesně § 37 cit. statutu, kteréžto plány musí ještě před zahájením přestavby předložit okresnímu úřadu k vidování. V důvodech rozhodnutí okr. úřadu se mimo jiné uvádí, že podle § 67 cit stav. statutu musí býti stavba při hranici sousedního pozemku opatřena střechou pultovou a nikoliv střechou sedlovou.
Z tohoto rozhodnutí podal st-l odvolání, namítaje, že v tomto případě nelze vůbec použíti ustanovení § 67 cit. stav. statutu, ježto pouze dům st-lův sousedí s domem Josefa Š., opatřeným sedlovou střechou, nikoliv však stodola st-lova, která jest od domu Š-ova vzdálena více než 9 metrů.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad st-lovo odvolání a potvrdil rozhodnutí I. stolice z jeho důvodů.
O stížnosti na toto rozhodnutí nss uvážil: — — —
Stížnost namítá pouze, že žal. úřad neprávem uložil st-li přeměnu sedlové střechy jeho stodoly na střechu pultovou a to proto, že v tomto případě nebyly dány podmínky, stanovené pro použití § 67 cit. statutu, neboť stodola st-lova nesousedí vůbec s domem Josefa Š., opatřeným sedlovou střechou.
Tuto námitku shledal soud důvodnou: V odst. 1. § 67 cit. stav. statutu se stanoví, že, jestliže se nějaký pozemek, na jehož hranici stojí sousedův dům, který jest — byť i na základě knihovně zajištěného práva služebnosti — opatřen sedlovou střechou, nově zastaví, neb jestliže se stavba, nacházející se již na onom pozemku, podstatně přemění (§ 49 téhož statutu), zaniká toto právo sousedovo a jest střechu jeho domu přeměniti na střechu pultovou, a že jest zároveň zříditi i požární zeď, snese-li to existující již hraniční zeď. V odst. 2. § 67 téhož statutu se pak ustanovuje, že k takovéto přeměně střechy jest povinen stavebník dodati práci, zúčastněný soused pak potřebné hmoty — in nátura nebo v penězích. Podle odst. 3. § 67 cit. statutu jest ve stav. povolení určiti, v jakém minimálním sklonu jest zříditi pultovou střechu vzhledem k oprávněným zájmům vlastníka stavby již existující.
Z doslovu těchto ustanovení § 67 cit. statutu jde tedy zcela nepochybně na jevo, že mají na mysli pouze případy, kdy právě ona část pozemku, na které se provádí nová stavba nebo přestavba, hraničí s onou částí pozemku sousedova, na níž stojí dům sousedův, opatřený střechou sedlovou —, tedy případy, kdy nová stavba nebo přestavba provádí se podél sousedního domu. Jedině pro tyto případy stanoví § 67 cit. stav. statutu s jedné strany povinnost vlastníka sousedního domu, opatřeného střechou sedlovou, trpěti, aby sedlová střecha jeho domu byla přeměněna na střechu pultovou (odst. 1. § 67 statutu) a s druhé strany povinnost vlastníka pozemku, na němž se provádí nová stavba nebo přestavba podél sousedního domu, opatřeného střechou sedlovou, aby svoji novou nebo přestavěnou budovu opatřil střechou pultovou (odst. 3. § 67 téhož statutu).
Předpisy, obsažené v § 67 cit. statutu nevztahují se tedy vůbec na případy, kdy ona část pozemku, na němž se provádí nová stavba neb přestavba, nehraničí s částí pozemku sousedova, na níž stojí dům, opatřený sedlovou střechou, nýbrž pouze s nezastavěnou částí pozemku sousedova.
Žal. úřad, jak patrno z nař. rozhodnutí ve spojitosti s rozhodnutím úřadu I. stolice, jež žal. úřad z jeho důvodů v cestě instanční potvrdil, vycházel však zřejmě z právního názoru, že podle § 67 cit. statutu musí býti stavba, prováděná při hranici sousedního pozemku, vždy opatřena střechou pultovou — tudíž i tehdy, když ona část pozemku, na němž se provádí nová stavba neb přestavba, hraničí pouze s nezastavěnou částí pozemku sousedova, nikoli přímo s částí sousedova pozemku, na níž stojí dům opatřený střechou sedlovu.
Podle hořejších úvah jest však tento výklad uved. § 67, jak stížnost právem vytýká, mylný.
V důsledku tohoto mylného právního výkladu nezjistil žal. úřad vůbec, zda ona část pozemku, na níž jest postavena stodola st-lova, hraničí s částí pozemku Josefa Š., na níž jest postaven jeho dům, opatřený, jak nesporno, střechou sedlovou, ačkoliv st-l již v odvolání tvrdil, že stodola jeho jest od domu Josefa Š. vzdálena více než 9 metrů, a nabízel o této okolnosti důkaz situačním plánkem k odvolání připojeným.
Poněvadž nař. rozhodnutí jest založeno na mylném právním výkladu normy, o niž se opírá, kterýž omyl zavinil, že zůstalo i skutkové zjištění neúplným, bylo rozhodnutí to zrušiti podle §u 7 zák. o ss.

Citace:

č. 5966. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 452-453.