Čís. 4485.

Není třeba, by škoda (§ 1118 obč. zák.) již skutečné nastala, stačí, že může vzejíti. Jest »značnou škodou«, promáčen-li strop tím, že nájemník pral v koupelně.

(Rozh. ze dne 17. prosince 1924, Rv I 1847/24).
Pronajímatel žaloval nájemkyni o zrušení nájemní smlouvy a vyklizení bytu, tvrdě, že žalovaná užívá bytu takovým způsobem, že tím trpí majetek žalobcův i bezpečnost stavení, ježto podlaha v koupelně jest promočená tak, že strop vodou úplně prosákl. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud považoval za zneužívání nájemního předmětu podle §u 1118 obč. zák. a §u 3 zákona o ochraně nájemců opětné promáčení stropu pod koupelnou a značnou škodlivost spatřoval v tom, že takové promáčení může míti v zápětí vznik houby, zvláště když pod koupelnou jest častěji a více vytápěná kuchyně, pří čemž přihlédl, že odstranění houby vyžadovalo by nákladu 2000 Kč a, kdyby i zdivo bylo zachváceno, ještě značnějšího nákladu. Dovolatelka spatřuje nesprávné posouzení právní v tom, že odvolací soud nevzal zřetele na velmi chatrný stav domu, že také vana je stará a vadná, a že, kdyby byla v řádném stavu, by ani pří náhodném ucpání odpadové roury a přetečení vany nikdy nemohlo dojíti ku promáčení stropu, že ona, pokud to bylo v její moci, jak to vyplývá z výpovědi svědka Š-a, dala opravu provésti, když však svědek Š. prohlásil, že by bylo potřebí další opravy roury nikoli z jejího bytu, nýbrž z bytu domovnice, že nemohla učiniti více, než-li že svědka S-a požádala, aby to oznámil domovnici, což se stalo. Dovolatelka rozchází se těmito vývody se zjištěním odvolacího soudu, podle kterého promáčení z koupelny bylo způsobeno ucpáním kanalisační roury stoupací při přechodu z ležatého potrubí od vany, podle kterého, když se ve vaně pere, hromadí se nitky z prádla, obalují se mastnotou a odpady z mýdla a roury se časem ucpávají, což bylo v tomto případě, ve kterém voda, nemohouc odtékati, vytekla kol odpadu z vany do ležaté kanalisace na dlažbu a promáčela strop. Odvolací soud také zjistil, že tomu všemu bylo by bývalo zabráněno, kdyby byla dovolatelka neprala ve vaně, a, když už se tak stalo a když sama nenechala opraviti ani přímý přechod z vany do odpadu kanalisace, že neměla ucpati proražení jenom hadříkem, poněvadž toto nemůže zabrániti stálému vytékání vody z vany. Z toho poznává i dovolací soud, že promáčení stropu nastalo dovolatelčiným zaviněním, že vany, která neslouží ku praní prádla, užívala k tomuto účelu a že, když už se škoda stala, nepostarala se včasně o nápravu. Míní-li dovolatelka, že tím byl vinen velmi chatrný stav domu, že také vana je stará a vadná a že, kdyby byla v řádném stavu, by ani při náhodném ucpání odpadové roury a při přetečení vany nikdy nemohlo dojíti ku promáčení stropu, stačí uvésti, že toto tvrzení nemá opory ve zjištěních odvolacího soudu, jmenovitě v onom, jež se opírá o znalecký nález a posudek. Dále spatřuje dovolatelka nesprávné posouzení právní v tom, že odvolací soud nevyložil předpis §u 3 zákona o ochraně nájemníků správně, když jeho doslov »ku značné škodě« nevysvětloval tím způsobem, že značná škoda skutečně musí vzejíti, nýbrž že usoudil, že postačí, když ze zneužívání nájemného předmětu značná škoda pouze může vzejíti. A na konec spatřuje dovolatelka nesprávné posouzení právní v tom, že odvolací soud nesprávně usuzuje, že sporného bytu zneužívala ku značné škodě žalobců, že za dobu od 1. listopadu 1923, kdy se žalobci teprve stali vlastníky domu, když celková škoda činila podle znalce 450 Kč, mohla by na zhoršení po listopadu 1923 nastalé připadnout jen malá část. Ani po této stránce není podle čís. 4 §u 503 c. ř. s. uplatněný důvod opodstatněn, neboť výklad dávaný dovolatelkou předpisu §u 3 zákona o ochraně nájemců, vlastně předpisu §u 1118 obč. zák. nelze schváliti. Že by ze zneužívání nájemného předmětu značná škoda už musila vzejíti, nedá se z doslovu citovaných předpisů odvoditi. Postačí, když ze škodlivého užívání značná škoda skutečně může vzejíti, tedy, když je pronajímatel zneužíváním nájemného předmětu značnou škodou ohrožen. Pronájmem kupuje si nájemník (§ 1094 obč. zák.) pouze řádné pravidelné užívání, nekupuje si však škodlivé zneužívání nájemného předmětu, což vyplývá také z předpisu §u 1109 obč. zák., podle kterého musí nájemník nájemní předmět vrátiti po skončeném nájmu v témže stavu, v jakém jej přijal, jinak ručí podle §u 1111 obč. zák. za škodu nebo za zneužití. Z porovnání těchto předpisů vespolek vyplývá, že slova »ku značné škodě« slouží ku pronajímatelově ochraně, by včasným zrušením nájemní smlouvy odvrátil značnou škodu, která mu může nájemníkovým zneužíváním vzejíti. Nemusí tedy pronajímatel čekati, až mu z opětného promáčení stropu vzejde skutečně značná škoda.

Citace:

č. 4485. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 798-800.