NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 1

Č. 7600.

Zaměstnanci veřejní. — Školství: Také adjunktovi vys. školy, jehož požitky a časový postup se na základě singulárního správního aktu řídí předpisy platnými pro státní učitele škol středních, jest při propočtení doby podle zák. č. 222/20 sraziti 4 léta čekatelská.
(Nález ze dne 1. prosince 1928 č. 31913.)
Prejudikatura: Boh. A. 1340/22.
Věc: Dr. Adolf E. v Praze proti ministerstvu školství a národní osvěty o propočtení služební doby.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l sloužil od 1. ledna 1906 jako výpomocný asistent podle § 2 min. nař. z 1. ledna 1897 čís. 9 ř. z. při české vys. škole techn. v Praze, později byl ustanoven asistentem: podle § 1 téhož nař. a výnosem min. vyuč. z 2. srpna 1909 byl jmenován adjunktem se služným 2.400 K ročně a akt. přídavkem podle 9. hodn. třídy. Podle usnesení vlády z 19. prosince 1921 byl výnosem min. škol. z 8. února 1922 zařáděn dnem 1. září 1919 ad personam do 7. hodn. třídy a přiznány mu požitky 1. plat. stupně této hodn. třídy. Při tom bylo vysloveno, že st-lovy požitky jakož i jeho časový postup se bude říditi dle předpisů platných pro učitelstvo na státních školách středních.
Přihláškou z 26. února 1921 uplatnil st-l nárok na propočtení služ. doby a to civ. stát. služby od 1. ledna 1906, 5 vál. pololetí a jednoho roku 2 měsíců služební doby jinaké, úhrnem 16 roků 8 měsíců.
Zsp v Praze rozhodnutím z 22. května 1926 propočetla st-li podle zák. č. 222/20, č. 541/19, vl. nař. čís. 666/20 a min. výnosu z 20. září 1922 č. 15462 celkovou započítatelnou dobu služební podle zásad platných pro učitelstvo na školách středních ke dni 1. lednu 1921 — úhrnem 16 roků, 11 měs., 18 dní; z toho mu podle čl. 7 § 4 zák. č. 541/19 odečetla 4 roky čekatelské, takže zbyla k zařazení do vyšších požitků k 1. lednu 1921 úhrnná doba 12 roků, 11 měsíců a 18 dní.
Proti tomuto rozhodnutí podal st-l, pokud jde o odečtení let čekatelských, odvolání, které bylo nař. rozhodnutím zamítnuto.
Stížnost do tohoto rozhodnutí podanou neshledal nss důvodnou:
Stížnost nenamítá nic proti zásadnímu nazírání žal. úřadu, že st-li sluší ve smyslu ustanovení zhora uvedeného usnesení vlády z 19. prosince 1921 propočísti služební dobu podle zák. č. 222/20 a vl. nař. č. 666/20 podle zásad platných pro učitele státních škol středních. Na sporu je jenom, zda st-li při tomto propočtení byla právem z celkové odsloužené doby odečtena doba 4 roků jako doba čekatelská. Podle § 6 vl. nař. č. 666/20 propočte se profesorům škol středních .....celá pro postup započítatelná služ. doba doba přesahuující 4 roky. — Tuto dobu 4 roků kvalifikuje tedy vl. nař. č. 666/20, a to — jak nss podrobně odůvodnil v nál. Boh. A. 1340/22 — právem pro účely propočtení služ. doby za dobu čekatelskou ve smyslu § 1 zák. č. 222/20. Podle cit. předpisů a z důvodů uvedených v cit. již nál. Boh. A. 1340/22 slušelo tedy taky st-li při propočtení jeho celkové doby pro postup platový a časový hodnotiti jen onu dobu, která z celkové (jinak započítatelné) doby služební zbude po odečtení čtyř roků jakožto doby čekatelské, která pro platový a časový postup v hodn. třídách státních učitelů středoškolských z důvodu propočtení zůstane mimo zřetel. Postup žal. úřadu pokud se týče zsp se tudíž po té stránce plně shoduje se zák. č. 222/20, resp. nař. 666/20.
Proti tomu nemůže se st-1 s úspěchem dovolávati toho, že čl. 7. zák. č. 541/1919, zejména § 4 nestanoví výslovně 4letou dobu čekatelskou a že mluví v § 3 o »prvém roce (čekatelském)«; neboť — jak rozvedeno v cit. nál. Boh. A. 1340/22 — jde právě ze souvislosti cit. ustanovení, zejména také ze znění a vzniku zák. 222/20, že ona 4letá doba čekací, po jejímž obsloužení vznikal teprve nárok (býv.) suplenta na jmenování skutečným učitelem (profesorem), je svou povahou dobou čekatelskou ve smyslu § 1 zák. 222/20, kterou jest při propočtení služ. doby, upravujícím minimální nároky na postup platový a časový podle pevné šablony bez ohledu na individuelní poměry jednotlivého zaměstnance, odečísti i u takového zaměstnance, který snad individuelním jmenováním se stal def. zaměstnance (profesorem) dříve než po 4 letech služby přípravné (čekatelské).
Pro opačný svůj názor nemůže stížnost taky nic vyvozovati ze slůvka »celá« v § 6 vl. nař. 666/20, když přece cit. § 6 právě výslovně stanoví, že se propočte celá pro postup započítatelná služ. doba »přesahující 4 roky«.
Vzhledem k tomuto právě uvedenému dodatku § 6 vlád. nař. 666/20 —, o němž stížnost netvrdí a nss z důvodů uvedených v nál. Boh. A. 1340/22 neshledal, že by nebyl ve shodě se zákonem, — neplyne ovšem pro stanovisko stížnosti nic ani z předpisu čl. 7 § 5 odst. 2 zák. čís. 541/1919, podle něhož »suplující profesoři budou ustanovení zatímními profesory a celá jejich služ. doba se jim započítá plným rozsahem pro dosažení vyšších stupňů platových« —, neboť při tomto předpisu jde o platový postup na základě jmenování, nikoliv o postup z titulu propočtení služ. doby, (teprve později zákonem čís. 222/20 zavedený).

Citace:

č. 10561. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 259-259.