Č. 896.

Zabírání bytů: * Žádost za schválení smlouvy nájemní, která došla k úřadu po doručení nálezu zabíracího, nedotýká se právní účinnosti zákona.
(Nález ze dne 20. června 1921 č. 5887.)
Věc: Štěpán K. a Josef J. proti společnému bytovému úřadu v Praze stran neschválení smlouvy nájemní.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: — — — — — — — — — — — — — — — — — —
Podle § 10 zák. o zab. bytů pozbývají vlastník domu a nájemník zabráním bytu nebo místnosti práva, aby volně nakládali zabranými byty a místnostmi. Podle § 2 téhož zákona jest povinen ten, kdo hodlá pronajmouti byt nebo jakoukoliv místnost, aby to napřed oznámil obci ke schválení. Nemůže tedy. vlastník domu a nájemník byt nebo místnost s účinkem pronajmouti (podpronajati), dokud nedala mu obec k tomu svého svolení.
Z toho však jde, že pronajal-li někdo byt nebo místnost sice ještě před tím, než mu byl doručen nález o jejich zabrání, žádal-li však obec o schválení nájemní smlouvy teprve poté, když mu byl zabírací nález doručen — nemůže se žádost ta dotknouti právní účinnosti zabíracího nálezu.
To platí ovšem i tehdy, když osoba, kteréž mají býti byt nebo místnost pronajaty (podpronajaty), vyhovuje podmínkám § 14 uv. zák., poněvadž § 1 nevyjímá nájemní smlouvy s takovými osobami ujednané z povinnosti oznamovací, a poněvadž účinek zabrání podle § 10 nastává i proti nájemcům majícím tyto náležitosti.
V případě soudu předloženém stalo se rozhodnutí, byt zabrati, dne 15. února 1921 a bylo stěžovateli K. doručeno dne 19. února 1921. Stěžovatelé zažádali o schválení nájemní smlouvy teprve podáním ze dne 21. února 1921, došlým k žalovanému úřadu až 23. února 1921. Měl tedy úřad ten právo, odepříti schválení smlouvy nájemní a to i v případě, že by stěžovatelé byli prokázali, že nájemník vyhovuje podmínkám § 14, odst. 1 lit. a) a b) o zab. bytů, a jest tedy stížnost neodůvodněna.

Citace:

č. 896. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 649-650.