č. 3790.


Pastviny (Podkarpatská Rus): Ani pastevní výbor ani — v cestě instanční — zemědělský referát civilní správy Podkarpatské Rusi nejsou příslušné rozhodovati při pachtovním poměru podle § 7 zák. č. 68/1922 o sporech vzniklých mezi vlastníkem pozemků a pachtýři o výši pachtovného a poplatku za orání.
(Nález ze dne 21. června 1924 č. 11 236.)
Prejudikatura: Boh. 3484 adm.
Věc: Ludvík N. a společníci v B. proti zemědělskému referátu civilní správy Podkarpatské Rusi o nájemné z pozemků a poplatek za orání.
Výrok: Nař. rozhod nutí.zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: K žádosti Ludvíka N. a soudruhů, občanů z B., z 29. května 1922 za ustanovení poplatků za užívání pozemků velkostatku dle zák. č. 68 z r. 1922 stanovil pastevní výbor okresu tiszahátského po slyšení stran rozhodnutím z 29. prosince 1922, že obyvatelé obce B., kteří užívali v roce 1922 půdy náležející do vlastnictví Sch-ova, jsou povinni platiti za uher. jitro 138 K s 20% přirážkou, tedy celkem 165 K a za zorání 70 K za jitro.
Odvolání z tohoto rozhodnutí referát min. zeměd. při civilní správě Podkarpatské Rusi v Užhorodě nař. rozhodnutím zamítl. ..
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Ze správních spisů je vidno, že jde o plat za pozemky, kterých st-lé užívali v r. 1922 na základě oznámení učiněného okresnímu soudu podle § 7, odst. 2 zák. ze 17. února 1922 č. 68 Sb., kterým se upravuje užívání pozemků v P. R. za podíl jich naturálního výnosu.
Vzešel tedy mezi st-li a vlastníkem pozemků Sch-em pachtovní poměr ve smys1u § 7 cit. zák.
Nss vyslovil pak ve svém nál. Boh. 3484 adm. právní názor, že ve všech případech, kde mezi uživateli a vlastníkem pozemků vzešel pachtovní poměr ve smyslu § 7 zák. č. 68 z r. 1922, jsou podle odst. 7 téhož § výlučně soudy příslušný rozhodovati také o všech sporných otázkách, jež se týkají výše úplaty, kterou má pachtýř plniti v základě pachtovního poměru upraveného § 7.
Při tomto právním názoru setrvává nss i v tomto případu. Ježto pak, jak bylo oznámeno, mezi st-li a majitelem pozemků vzešel pachtovní poměr ve smyslu § 7 cit. zák., náleží i řešení sporu o výši úplaty za užívání a zorání pozemků, o něž jde, výlučně řádným soudům a nebyl v daném případě pastevní výbor výbec příslušným, aby o sporu tom rozhodoval. Učinil-li tak přece, jest jeho výrok aktem úřadu nepříslušného a tedy aktem zmatečným a rovněž i výrok žal. úřadu tento zmatečný akt potvrzující.
K zmatečnosti nař. rozhodnutí, zakládající se na nepříslušnosti úřadu, musí však nss přihlížeti z povinnosti úřední. Slušelo tedy z tohoto důvodu zrušiti nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss jako nezákonné, aniž se mohl nss zabývati jednotlivými námitkami stížnosti.
Citace:
č. 3790. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 175-176.