NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8397 —
Č. 8397.

Stavební právo (Praha): I. Stavební povolení nelze odepříti již z toho důvodu, že provedení stavebního projektu způsobí stranám určité újmy. — II. K námitkám sousedů lze stav. povolení odepříti jen tehdy, jestliže navržená stavba se příčí předpisům stav. řádu, daným na ochranu sousedů anebo zkracovala-li by sousedská práva, založená dřívějšími akty úřadu stavebního. — III. Není věcí řídícího stavební komise, aby strany poučoval o tom, jak by měly účelně formulovati svoje námitky proti stavbě.
(Nález ze dne 29. ledna 1930 č. 1457).
Věc: Marie B. v Praze proti zemskému správnímu výboru v Praze o povolení stavebních změn.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Při komisi konané o žádosti Elišky H. za povolení stavebních změn na domě čp. 247 prohlásila st-lka podle obsahu stav. protokolu, že protestuje proti navrhovaným změnám z toho důvodu, že by těmito úpravami její zahrada značně trpěla.
Magistrát hl. m. Prahy povolil žadatelce výměrem z 12. dubna 1927, aby prodloužena byla její suterénní garáž o 90 cm, aby vedle garáže zřízeno bylo betonové schodiště vedoucí ze zahrady, a aby místo okenního parapetu v přízemí zřízeny byly dveře do otevřené zahrady, nepovolil jí však zřízení otevřené verandy. Námitky st-lčiny při komisi přednesené, pokud jim nebylo vyhověno, zamítl magistrát jako bezdůvodné, a poznamenal, že námitky ony jsou mimo to rázu naprosto všeobecného, a neudávají ani způsob ani rozsah újmy, jež z provedení navržených adaptací st-lce hrozí.
Rekurs st-lčin zamítl stav. sbor hl. města Prahy, avšak zsv k odvolání st-lky změnil rozhodnutí obou nižších stolic v ten smysl, že se dotčené — Č. 8398 —
stav. změny prohlašují z příčin veřejných za přípustné a technicky proveditelné, a že se případný spor o námitce st-lkou při kom. řízení přednesené odkazuje na pořad práva soukromého. — — —
O stížnosti uvážil nss takto: — — —
Námitku při komisi vznesenou, kterou st-lka protestovala proti úpravám z důvodu, že by úpravami těmi značně utrpěla její zahrada, zamítl žal. úřad, pokud st-lka hájila jí domnělá práva sousedská, protože předpisy stav. řádu není odůvodněna. V tom nelze nalézti nezákonnost, neboť podle ustanovení stav. řádu není možno odepříti stav. povolení již z toho důvodu, že provedení stav. projektu způsobí sousedům jisté nevýhody. K námitkám sousedů lze povolení stavební po zákonu odepříti jen tehdy, jestliže navržená stavba příčí se předpisům stav. řádu daným na ochranu sousedů, nebo zkracovala-li by práva sousedská založená dřívějšími akty úřadu stavebního (jako na př. parcelačním povolením). V tom směru však námitka st-lky při komisi nebyla provedena, a proto právem ji žal. úřad zamítl jako námitku předpisy stav. řádu neodůvodněnou.
Zbývalo jen uvážiti, bylo-li povinností řídícího komise, aby námitku st-lčinu při komisi vznesenou sám blíže provedl a dal jí takovou formulaci, aby odpovídala svrchu uvedenému požadavku. St-lka v řízení správním netvrdila a netvrdí ani ve stížnosti, že již při komisi vytýkala, že stav. úpravy v určitém směru nevyhovují předpisům stav. řádu, a že řídící komise opomenul tyto její výtky protokolovati, nýbrž domnívá se, že bylo úřední povinností řídícího komise, aby st-lku poučil o tom, jak má své námitky uplatňovati, aby měly úspěch. Leč povinností řídícího komise bylo pouze, aby postaral se o řádné protokolování přednesení stran při komisi učiněných, nebylo však jeho úkolem, aby udílel jim rady, jaké námitky mají proti stavbě vznésti, aby dosáhly úspěchu. Takovýto postup nedal by se srovnati s funkcí řídícího komise, který je nestranným orgánem úředním, a nikoliv zástupcem stran, zejména, když není předpisu právního, který by jej zmocňoval, aby některé ze stran vůbec a zvláště na úkor jiné strany procesní byl při uplatňování jejích práv nápomocen.

Citace:

č. 8397. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 318-319.