Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 62 (1923). : Právnická jednota v Praze, 488 s.
Authors:
= Právník, 62 (1923)
PDF

Legitimace ku stížnosti do usnesení konk. komisaře dle § 115. k. ř. a útraty dovolacího rekursu.
Správce konkursu podstaty A. Z. navrhl, aby mu bylo dáno svolení k žalobě proti manželům F. a M. Š. o dodržení smíru a zaplacení veškerých konkursních pohledávek i útrat, k čemuž se manželé F. M. Š. oproti správci čestně zavázali se žádostí, aby správce konkursní se všemi věřiteli učinil dohodu a vymohl manželům Š. dvě platební lhůty do 1 měsíce a 3 měsíců. Podle dalšího tvrzení správce uzavřel on se všemi věřiteli dohodu a oznámil to manželům Š., aby převzali jmění konkursní a složili zároveň u něho peníze, co však manželé Š. odepřeli. Usnesením z 19. února 1922 konkursní komisař udělil správci svolení k zahájení sporu proti manželům Š. a doručil usnesení toliko konkursnímu správci.
Manželé Š., jakmile zvěděli o tomto usnesení, podali stížnost do usnesení konk. komisaře ke krajskému soudu v J. jako rekursnímu pro zmatečnost, poněvadž oba konkursní funkcionáři meze své zákonné působností překročili.
Krajský soud v J. kterému stížnost byla předložena, vyslovil podle §§ 176, 172 k. ř. svou nepříslušnost k vyřízení stížnosti, poněvadž se jedná o usnesení konk. komisaře ve smyslu § 115 k. ř., ve kterém případě jest příslušným vrchní zemský soud v Praze.
Vrchní zemský soud v Praze jako soud rekursní stížnosti manželů Š. vyhověl, v odpor vzaté usnesení konk. komisaře změnil v ten smysl, že se návrh správce konkursní podstaty, aby jemu bylo uděleno svolení ku zahájení sporu proti F. a M. Š. o zaplacení veškerých pohledávek a útrat konkursu A. Z., zamítá.
Důvody soudu rekursního:
Stížnosti manželů Š. nelze upříti oprávnění. Povinností správce konkursní podstaty jest podle § 81 k. ř. mimo jiné vésti spory týkající se podstaty konkursní. V daném případě jedná se však podle návrhu správce konk. podstaty o zahájení sporu proti manželům Š. proto, že tito prý se zavázali zaplatiti veškeré konkursní pohledávky i veškeré útraty, a požádali správce konk. podstaty, aby se všemi věřiteli uzavřel dohodu a vymohl jim dvě platební lhůty a že zdráhají se docílený smír dodržeti.
Již z tohoto tvrzení správce podstaty jest zjevno, že nejde tu o spor mající vztah ku konkursní podstatě, poněvadž tvrzený závazek nebyl manžely Š. přijat proti konkursní podstatě A. Z., nýbrž podle toho, co uvedl správce konkursní podstaty, proti němu jako vyjednavateli s věřiteli konkursními.
Nejde tu tedy o zájem konkursní podstaty, nýbrž o zájem konkursních věřitelů, který hájiti jest věcí jejich, nikoli ale konkursní podstaty. Tím jest odňat podklad usnesení v odpor vzatému, které s ustanovení § 81 a 115 k. ř. srovnati nelze.
K revisní stížnosti správce konk. podstaty nejvyšší soud v Brně tomuto dovolacímu rekursu vyhověl a změnil usnesení soudu rekursního v ten rozum, že rekurs manželů Š. se odmítá a že útraty dovolacího rekursu postihují prozatím konkursní podstatu.
Důvody: Manželé Š. nejsou účastni na řízení konkursním, nejsouce ani konkursními věřiteli ani v jiném poměru ke konkursní podstatě. Nemajíce důvodu chrániti zájmy konkursní podstaty, neměli legitimace k rekursu do usnesení, jímž. zmocněn byl správce konk. podstaty podati na ně žalobu na zaplacení pohledávek konkursních věřitelů. § 9 pat. z roku 1854 nelze použíti, poněvadž zákon ten neplatí pro řízení konkursní podle § 172 k. ř.
Dovolací rekurs právem vytýká nedostatek legitimace manželů Š. k rekursu. Rekursní soud měl z toho důvodu rekurs ten prostě odmítnouti. Nezákonné jest usnesení, jímž rekursu vyhověno. Ani z moci úřední nebyl rekursní soud povolán změniti usnesení vydané konk. komisařem, ježto oprávnění takového z § 79 k. ř. dovoditi nelze.
Útraty rekursu nebylo lze přiřknouti v tomto řízení proti druhé straně, ježto pro řízení konkursní podle § 173 k. ř. předpisy c. ř. s. o útratách neplatí. V případě sporu bude o nich rozhodnuto jako o útratách rozepře.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 2. května 1922 RI 491-22.
Dr. Rous.
Citace:
Legitimace ku stížnosti do usnesení konk. komisaře dle § 115 k. ř. a útraty dovolacího rekursu.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Právnická jednota v Praze, 1923, svazek/ročník 62, číslo/sešit 3, s. 125-126.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).