Čís. 9219.

K právům podle § 43 cís. pat. ze dne 5. července 1853, čís. 130 ř. zák., patří i právo sbírati dříví z lesa a lámati v něm větve. Lhostejno, že osoba vykonávající toto právo jest povinna a ochotna ke vzájemnému plnění, záležejícímu v určitých službách a pracích při opravě cest, při honech a pod., aniž záleží na tom, zda hlavní věcí jest úmluva o konání těchto služeb a zda propůjčení práva bráti dříví jest úplatou za tyto služby a zda jde o smlouvu zavazující k obapolnému plnění.
(Rozh. ze dne 27. září 1929, Rv I 141/29.)
Žalobci domáhali se proti žalované, by bylo uznáno právem, že žalované nepřísluší právo v lese žalobců sbírati dříví a lámati větve, že žalovaná jest povinna to uznati a zdržeti se v budoucnu jednání, jež by mohlo býti považováno za výkon práva sbírati dříví nebo lámati větve. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Odvolací soud právem dovolává se předpisu § 43 patentu ze dne 5. července 1853, čís. 130 ř. zák. Tento předpis vztahuje se mimo jiné též na práva uvedená v § 1 čís. 1 patentu, totiž na »veškerá jakkoli nazývaná práva lámání dříví a braní dříví a jiných lesních plodin v cizím lese nebo z cizího lesa«. K takovým právům patří zajisté i právo sbírati dříví v lese, který jest soukromým vlastnictvím žalující strany, a lámati v něm větve. Na věci nemění se nic tím, že osoba, vykonávající toto právo, jest povinna a ochotna ke vzájemnému plnění, záležejícímu v určitých službách a pracích při opravě cest, při honech a pod., dále zda hlavní věcí jest úmluva o konání těchto služeb a zda propůjčení práva bráti dříví jest úplatou za tyto služby a zda jde o oboustrannou smlouvu. Ani při oboustranné smlouvě, i kdyby její trvání bylo zjištěno, nelze konati plnění zákonem zakázaná (§ 879 obč. zák.). Nejsou zjištěny okolností, z nichž by vyplýval závěr, že vlastníci domu čís. 11 nabyli práva, bráti dříví a lámati větve v lese žalující strany, vydržením, které by bylo — vzhledem k § 43 patentu musilo býti — dokonáno v den jeho vyhlášení, dne 14. července 1853, nebo právními jednáním z doby před tímto dnem anebo že po 14. červenci 1853 bylo tohoto práva nabyto způsobem uvedeným v § 43 pat. Již tím vzhledem k § 43 pat. padá celá obrana žalované strany, opírající se o nabytí práva, bráti dříví z lesa žalující strany.

Citace:

č. 9219. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 332-333.