Čís. 14154.

Nelze uznati toho, komu bylo rozsudkem zakázáno vykonávati hostinskou a výčepnickou koncesi na nemovitosti, za vhodného správce této nemovitosti, třebaže není jinak proti jeho osobě námitek.
(Rozh. ze dne 8. února 1935, R I 26/35.)
Ježto spoluvlastníci nemovitosti, a to Alfred Sch., jenž v této nemovitosti vykonával hostinskou a výčepnickou koncesi, dále Ida Sch-ová a Markéta R-ová nemohli se dohodnouti v osobě společného správce nemovitosti, zřídil ho prvý soud podle § 836 obč. zák. sám, určiv za společného správce Josefa H-a, který byl již vnuceným správcem podílu, patřícího vlastnicky Markétě R-ové. Rekursní soud změnil usnesení prvého soudu, ustanoviv jiného společného správce (Alfreda Sch.).
Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu odpůrkyň Idy Sch-ové a Markéty R-ové obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
A. Sch. byl pravoplatným rozsudkem uznán povinným, aby nevykonával hostinskou a výčepnickou koncesi na téže nemovitosti, a aby se zdržel užívání místnosti a inventáře účelům této živnosti sloužících. Za tohoto stavu věci nelze uznati A. Sch. za vhodného správce zmíněné nemovitosti, i když jinak by nebylo proti jeho osobě podstatné překážky, neboť jeho ustanovením za správce bylo by zasaženo do práva, jehož nabyly proti němu stěžovatelky z rozsudku a jehož se na něm domáhají exekucí.

Citace:

č. 14154. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 137-137.