Čís. 12186.Byl-li zabaven předmět nalézající se v držení třetí osoby bez jejího souhlasu (§ 262 ex. ř.), není tím, že třetí osoba měla právo si stěžovati na výkon exekuce podle § 68 ex. ř., třetí osobě po případě zabráněno žalovati podle § 37 ex. ř., má-li k zabavenému předmětu právo, činící exekuci nepřípustnou.(Rozh. ze dne 15. prosince 1932, Rv I 1194/31.)Žalobci domáhali se na žalovati obecní spořitelně, by byla prohlášena nepřípustnou exekuce, jíž žalovaná vedla proti manželům R-ovým zabavením obilí, jež bylo v době zabavení v držbě žalobců, tvrdíce k obilí právo vlastnické. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Především jest poznamenati, že žalující strana neměla zapotřebí postupovatí vylučovací žalobou proti vedení exekuce žalovanou stranou. Neboť jelikož zabavené obilí v době zabavení nebylo již v držbě povinné strany, manželů Bedřicha a Marie R-ových, mohlo podle § 262' ex. ř. býti zabaveno jen se souhlasem žalující strany, v jejíž držbě právě bylo. Cesta, kterou žalující strana měla v tomto případě nastoupí ti, byla stížnost podle § 68 ex. ř. Tímto způsobem mohla proti výkonu exekuce uplatňovati, že obilí bylo neprávem zabaveno, jelikož tu nebylo jejího souhlasu, a mohla tudíž dosíci zrušení exekuce u exekučního soudu. Ačkoliv o tom v žalobě a i v odvolacím sdělení mluví, nevolila tuto cestu, nýbrž podala vylučovací žalobu podle § 37 ex. ř. Tato žaloba byla však podle názoru odvolacího soudu neoprávněna a bylo ji proto zamítnouti.Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc odvolacímu soudu, by o ní znovu jednal a rozhodl.Důvody:Dovolání opřenému o dovolací důvod čís. 4 § 503 c. ř. s. nelze upříti oprávnění. Jest pravda, že v souzeném případě bylo zabavení provedeno nezákonně, poněvadž bylo zabaveno obilí nalézající se v držení žalobců bez jejich souhlasu (§ 262 ex. ř.), takže žalobci jakožto osoba třetí měli právo si na výkon této exekuce stěžovati podle § 68 ex. ř. Tím však jim není zabráněno žalovati podle § 37 ex. ř., poněvadž stížností by dosáhli jen zrušení exekuce, byli by však vydáni žalobě, kdyby žalovaná spořitelna jakožto vymáhající věřitelka zabavila nárok na vydání věcí. Této žalobě smělí žalobcí předejíti tím, že žalovali podle § 37 ex. ř., poněvadž tak mohli dokázati, že žalované spořitelně, jakožto vymáhající věřitelce ani nárok na vydání věcí nepřísluší. Postup, který žalobci volili, byl tudíž správný. Ve věci samé nelze sdíleti názor odvolacího soudu, že žalobci jsou jen schovately zabaveného obilí. Podle zjištění bylo obilí sklízené žalobci na polích manželů R-ových v odhadní ceně přes 20000 Kč s jich souhlasem svezeno na pozemek žalobců a bylo ujednáno, že žalobci je převezmou na svou pohledávku 14060 Kč a že z obilí dostane část v ceně asi 6000 Kč matka dlužníků za zápůjčku, již dala manželům R-ovým v stejné výši. Z toho plyne, že jest prokázán i právní titul (plnění na místě placení), i způsob nabytí, odevzdání, a že jsou tudíž splněny podmínky vzniku vlastnického práva, takže žalobci nabyli vlastnictví obilí, které jim bylo odevzdáno na úhradu jejich pohledávky, ježto jde o zastupitelné věci téže jakosti, které mohou býti Odděleny od toho, co jim bylo dáno do uschování pro matku (§§ 414 a 415 obč. zák.). Zbývá tedy ještě námitka odporovatelnosti právního jednání, kterým žalobci vlastnictví nabyli. Touto námitkou se odvolací soud při svém právním názoru na věc vůbec nezabýval, takže odvolání v tomto směru zůstalo nevyřízeno.