NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 6696.

Jazykové právo. — Admistrativní řízení (Podk. Rus): Ve sporu o užívání menšinového jazyka ve věci práva shromažďovacího končí instanční pořad ministerstvem po př. civilní správou Podk. Rusi, nikoliv žup. úřadem.
(Nález ze dne 5. září 1927 č. 18386).
Věc: Raimud R. v N. a spol. proti županskému úřadu ve Velkém Sevljuši o jazykové právo.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Výměrem ze 14. května 1925 vyslovil hlavno-služnovský úřad v Terešvě, že neprojedná žádost Raimunda R. a spol. z N. za povolení veř. schůze v N. dne 17. května 1925, poněvadž jest sepsána proti ustanovení § 2 zák. jaz. O stížnosti do výměru toho podané rozhodl žal. úřad nař. výnosem takto: Stížnost se zamítá a rozhodnutí služnovského úřadu v Terešvě se potvrzuje z důvodů jím uplatněných. Rozhodnutí to jest konečné.
O stížnosti nss uvážil:
Podle § 7 zák. č 122/20 spory o užití jazyka při soudech, úřadech, ústavech, podnicích a orgánech státních, jakož i při úřadech samosprávných a korporacích veřejných, vyřizují příslušné státní orgány dohlédací jako věci státní správy odděleně od věci, ve které vzešly.
Nejvyšším úřadem dohlédacím nad služnovskými a županskými úřady na Podk. Rusi je se zřetelem na trvající organisaci úřadů na Podk. Rusi civ. správa Podk. Rusi, po případě ministerstvo (srovnej § 2 vlád. nař. z 27. července 1920 č, 476 Sb., § 3, odst. 2, 4 a 6 ústavní listiny, vlád. nař. z 26. dubna 1920 č. 356 Sb. a § 5 vlád. nař. ze 7. června 1923 č. 113 Sb.). Končí tedy pořad instancí stanovený v cit. § 7 zák. č. 122/20 teprve těmito orgány.
Výrokem županského úřadu nebyl tedy daný spor s pořadu adm. konečně vyřešen a byla by tudíž stížnost podaná nepřípustnou podle § 5 zák. o ss. Z nař. rozhodnutí jest však patrno, že tento procesní nedostatek byl přivoděn žal. úřadem, jenž ve svém výroku výslovně uvedl, že další opravný prostředek nemá místa. Tím žal úřad svedl st-le, aby použil právního prostředku po zákonu nepřípustného, totiž stížnosti k nss-u.
Žal. úřad, vydávaje zmíněné právní poučení, měl patrně na mysli ustanovení § 2 č. 1 zák. článku XX: 1901. přehlédl však, že podle § 12 cit. zák. článku předpis jeho § 2 se nevztahuje na záležitosti spadající v obor působnosti správního soudu. Poněvadž pak není normy, jež by řešení sporu vylučovala z příslušnosti nss, a naopak, jakmile strana tvrdí, že rozhodnutím správního úřadu ve věci ochrany jazykového práva národnostních menšin bylo její subj. právo porušeno, spor takový podle § 2 zák o ss před nss náleží, nemá v záležitostech toho druhu místa instanční obmezení ustanovené předpisem § 2 cit. zák. článku a připouští se všeobecně pořad končící, jak shora uvedeno, civ. správou neb ministerstvem, jakožto nejvyšším státním úřadem dohlédacím.

Citace:

č. 6696. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 149-149.