NPD documents search: Váž. civ., 11 (1929), sv. 2

Čís. 9375.

Lze odporovati tomu, že bylo při rozvrhovém roku přihlíženo k pohledávce vymáhajícího věřitele v pořadí jejího zajištění, třebas byla dražba povolena v pořadí této pohledávky a odporovatel si do zahájení dražebního řízení, o němž byl uvědomen, nestěžoval.
Záznam zástavního práva, povoleného na základě směnečného platebního příkazu, jenž nenabyl pravomoci, nepotřebuje zvláštního spravení, došlo-li ve směnečném sporu к soudnímu smíru, jímž byla směnečná pohledávka za pravou uznána a stala se i vykonatelnou. (Rozh. ze dne 15. listopadu 1929, R 2 290/29.)
Pro vymáhajícího věřitele bylo na nemovitosti povinné strany zaznamenáno exekuční zástavní právo k zajištění směnečné pohledávky 25000 Kč s příslušenstvím na základě směnečného platebního příkazu ze dne 29. července 1927. Pro část této pohledávky 7973 Kč s přísl. byla povolena dražba podle soudního smíru ze dne 28. listopadu 1927 v pořadí zajištěné pohledávky 25000 Kč s přísl. na základě usnesení okresního soudu ze dne 4. listopadu 1928. Dlužníkova nemovitost byla pak exekučně prodána a při rozvrhu nejvyššího podání přikázal soud p r vé stolice vymáhajícímu věřiteli vymáhanou pohledávku v pořadí zajištěné směnečné pohledávky. Rekurs ní soud k rekursu knihovního věřitele napadené usnesení potvrdil. Důvody: Usnesení okresního soudu ze dne 4. listopadu 1928 bylo doručeno také nynějšímu stěžovateli Maxu H-ovi dne 14. listopadu 1928. Poněvadž Max H. byl podle § 133 ex. ř. o zahájení dražebního řízení uvědomen a proti zahájení řízení si nestěžoval, stalo se usnesení okresního soudu ze dne 4. listopadu 1928 pravoplatným a nemůže stěžovatel nyní namítati pokud se týče odporovati tomu, by byl vzat zřetel na pohledávku vymáhající strany v pořadí zajištěné pohledávky, ana byla dražba v pořadí této pohledávky povolena. Jest snad sporné, zda lze na základě smíru ve směnečném sporu spraviti záznam pohledávky zajištěné na základě směnečného platebního příkazu, proti němuž byl podán odpor, i když snad smír byl uzavřen v řízení o námitkách proti směnečnému příkazu. Jestliže knihovní věřitel, jehož pohledávka jest zajištěna v pořadí pozdějším než byla zapsána pohledávka, v jejímž pořadí byla dražba povolena, proti povolení dražby v tomto pořadí si nestěžoval, nemůže vznésti odpor proti přisouzení pohledávky vymáhající strany v pořadí, ve kterém byla dražba povolena. Vzhledem tomu nemůže stěžovatel Max H., i když při rozvrhovém stání podal odpor proti přikázání pohledávky vymáhající straně brojit proti přisouzení uvedené pohledávky vymáhajícího věřitele v zaznamenaném pořadí. První soudce tudíž právem odpor stěžovatele Maxe H. zamítl a pohledávku v pořadí zajištěné pohledávky 25000 Kč ze směnečného platebního rozkazu ze dne 29. července 1927 správně přikázal.
N e j v y š š í soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody: Nesprávný jest názor rekursního soudu, že stěžovatel nemůže odporovati tomu, že bylo při rozvrhovém roku přihlíženo k pohledávce vymáhající strany v pořadí zajištěné pohledávky pod pol. С 8, ana byla dražba povolena v pořadí této pohledávky a stěžovatel si do zahájení dražebního řízení, o němž byl uvědomen, to jest do usnesení okresního soudu ze dne 4. listopadu 1928 nestěžoval. Nehledíc k tomu, že z usnesení, jež stěžovateli bylo doručeno a ke spisům přiloženo, nevychází na jevo, že dražba byla povolena v pořadí položky С 8, může podle § 213 ex .ř. při roku k rozvrhu nejvyššího podání podán býti odpor proti tomu, by byl vzat zřetel k pohledávce knihovně zajištěné jak co do její výše, tak i co do jejího požadovaného pořadí, a exekuční soudce musí proto bez ohledu k tomu, v jakém pořadí účtovaná pohledávka jest v pozemkové knize zapsána, zkoumati, zda jí požadované pořadí skutečné přísluší; vždyť při rozvrhu nejvyššího podání může býti přihlíženo jen к nárokům, pro které skutečně bylo nabyto požadovaného pořadí (srov. nej rozh. čís. 4152 sb. n. s.). Nezáleží ani na tom, že proti knihovnímu zápisu, pokud se týče proti povolení exekučního prodeje rekurs nebyl podán, neboť otázku, zda k nárokům jest přihlížeti a v jakém pořadí mají býti uspokojeny, jest řešiti v řízení rozvrhovém (§ 212 prvý odstavec ex. ř.) a také zájem pozdějšího věřitele, odporovati přikázání předcházející pohledávky z nejvyššího podání v určitém pořadí, nastává teprve, když věřitel zví o výši nejvyššího podání a může posouditi, zda vůbec dojde k zaplacení, čili nic. Leč stížnosti nelze vyhověti z důvodu jiného. Zástupce stěžovatele podal při rozvrhovém roku odpor proti přikázání pohledávky 7973 Kč s přísl. v pořadí exekučního práva zástavního, zaznamenaného na základě směnečného platebního příkazu ze dne 29. července 1927 proto, že tento příkaz se nestal právoplatným, nýbrž že byl uzavřen smír a není prý již možno na základě smíru provésti vnucené zřízení práva zástavního v pořadí záznamu tohoto práva. Stěžovatel nemá pravdu. Záznam práva zástavního stal se ovšem na základě směnečného platebního příkazu, jenž nenabyl pravomoci. Leč ve směnečném sporu došlo k soudnímu smíru ze dne 28. listopadu 1927, jímž byla směnečná pohledávka co do nezaplacené částky jakožto pravá uznána a stala se, jak ze smíru plyne, i vykonatelnou. Nebylo proto třeba zvláštního spravení záznamu, nýbrž toto se stalo podle § 41 b) knih. zák. na základě vykonatelného soudního smíru (res transacta), který ve svých účincích se rovná pravoplatnému rozhodnutí ve sporu příslušným soudem. Vymáhající firma nabyla tedy právem vnuceného práva zástavního v pořadí pol. 8 listu С a důsledkem toho byla jí právem v tomto pořadí zbytková pohledávka 7973 Kč přikázána.

Citace:

č. 9486. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 849-853.