Čís. 14284.

Měl-li podle rozhodčí smlouvy býti zřízen vrchní rozhodce volbou rozhodců jmenovaných stranami a, kdyby se rozhodcové o volbě vrchního rozhodce nedohodli, měl rozhodnouti los, nesměl vrchní rozhodce býti jmenován soudem podle § 582 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 4. dubna 1935, Rv I 977/33.)
Žalobci zadali žalovanému provedení nástavby domu a zároveň smluvili s ním, že rozepře, které by z toho mezi nimi a žalovaným vznikly, budou rozhodnuty rozhodčím soudem. Podle rozhodčí smlouvy měla každá strana jmenovati jednoho rozhodčího a rozhodčí si měli zvoliti vrchního rozhodčího. Pro případ, že by se na volbě vrchního rozhodčího shodnouti nemohli, měl rozhodnouti los. Když vznikly mezi stranami rozpory, jmenovali žalobci i žalovaný ve smyslu rozhodčí smlouvy každý po rozhodci a na to k žádosti rozhodce žalované soud podle § 582 c. ř. s. vrchního rozhodce Josefa S-a. Pod předsednictvím tohoto vrchního rozhodce vynesl rozhodčí soud nález. Žalobci domáhají se nyní bezúčinnosti rozhodčího výroku tvrdíce, že žalovaný (jeho rozhodce) nebyl oprávněn učiniti u soudu návrh na jmenování vrchního rozhodce a že také soud nebyl oprávněn vrchního rozhodce jméno váti, poněvadž nenastal případ § 582 c. ř. s. Prvý soud žalobu zamítl a uvedl: Podle bodu 8. písemného ujednání, nemohli-li by se rozhodčí soudcové shodnouti na volbě předsedy, rozhodne los. Předpokladem tohoto ustanovení předsedy rozhodčího soudu losem jest však, že také skutečně byly navrženy stranami osoby pro tento úřad, neboť jenom v tomto případě lze rozhodnouti o osobě předsedy losem. Žalobci (jejich rozhodčí soudce) přes vyzvání rozhodčím soudcem B-em žalovaného opomenuli učiniti návrh na předsedu, který se měl ustanoviti. Ježto žalobci jmenovaný stavitel R. tento úřad nepřijal, nezbylo žalovanému, než učiniti podle § 582 (§ 580 c. ř. s.) návrh na ustanovení předsedy rozhodčího soudu u krajského soudu v L. jako jinak k rozhodnutí v této právní věci příslušnému soudu prvé instance, aby rozhodčí soud mohl vstoupiti v účinnost a vynésti své rozhodnutí. Odvolací soud vyhověl odvolání žalobců a uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Podle písemné rozhodčí smlouvy bylo ujednáno, že rozepře, které by vznikly mezi stranami ze smluvního poměru, budou rozhodnuty rozhodčím soudem, že k tomuto rozhodčímu soudu jest ustanoviti každou stranou jednoho samostatného stavitele jako rozhodce, kteří oba pak volí třetího jako předsedu, a že . . . . . kdyby rozhodcové nemohli se shodnouti o volbě předsedy, rozhodne los mezi oběma jmenovanými. Dále bylo zjištěno, že žalobci jmenovali rozhodcem Hugona P., žalovaný stavitele Františka B. a že k žádosti rozhodce Františka B. krajský soud v L. ustanovil stavitele Josefa S. v Ú. n. L. jako vrchního rozhodce podle § 582 c. ř. s. Rozhodnou jest proto otázka, zdali při obsazení rozhodčího soudu bylo některé smluvní ustanovení porušeno, neboť porušení některého zákonného předpisu v tomto ohledu nebylo tvrzeno (§ 595 čís. 3 c. ř. s.) a tato otázka závisí zase na tom, zdali vrchni rozhodce byl právem ustanoven soudem po rozumu § 582 c. ř. s., či nikoliv. Podle § 582 c. ř. s. vykoná ovšem soud k návrhu jmenování vrchního rozhodce, když oba rozhodcové nemohou se sjednotiti o jeho osobě. Toto ustanovení není však velícím právem, nýbrž nemá podle § 585 c. ř. s. místa, je-li v rozhodčí smlouvě anebo v pozdější písemné úmluvě stranami něco jiného stanoveno pro případy v §§ 582 a 583 c. ř. s. vyjmenované. Tomu jest tak v souzeném případě. Z obsahu rozhodčí smlouvy vyplývá zcela jasně, že vrchní rozhodce měl býti zřízen volbou rozhodců oběma stranami jmenovaných a že v případě, že se rozhodcové o volbě vrchního rozhodce nedohodnou, má rozhodnouti los mezi oběma jmenovanými, takže tedy právě případ, že nedojde k dohodě mezi rozhodci o osobě vrchního rozhodce, jest jinak a úchylně od ustanovení § 582 c. ř. s. upravován. Mohl tedy vrchní rozhodce podle rozhodčí smlouvy býti zřízen toliko buď volbou (t. j. dohodnutím obou rozhodců) anebo losem. Tím byla možnost, aby byl jmenován soudem podle § 582 c. ř. s., vyloučena a ježto vrchní rozhodce Josef S. nebyl ustanoven podle předpisů rozhodčí smlouvy, nebyl rozhodčí soud řádně obsazen, naopak smluvní ustanovení o obsazení rozhodčího soudu porušeno (§ 595 čís. 3 c. ř. s.).

Citace:

č. 14284. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 296-298.