Čís. 12456.


Ohradil-li se poručník dítěte, žalujícího o zjištění nemanželského otcovství, proti krevní zkoušce, nemohla býti dítěti odebrána krev k novému znaleckému důkazu, nebylo však tím bráněno soudu, by nepřipustil důkaz znaleckým svědkem o důkazu zkouškou krve provedenou jím ve dřívějším sporu těchže stran o zjištění otcovství, jenž byl zrušen pro zmatečnost, ježto žalující dítě nebylo vůbec zastoupeno zákonným zástupcem.

(Rozh. ze dne 17. března 1933, Rv I 2235/31.)
Žalobu o uznání otcovství a o placení výživného oba nižší soudy zamítly.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolání, uplatňujíc dovolací důvody podle čís. 2 a 4 § 503 c. ř. s., vytýká mylně jako vadu odvolacího řízení, že prý odvolací soud opřel — stejně jako prvý soud — své rozhodnutí o důkaz krevní zkouškou, provedený v dřívějším sporu značka C II 87/29, v němž však dovolací soud pro zmatečnost zrušil rozsudky nižších soudů i s řízením jim předcházejícím a žalobu odmítl. Než dovolání přezírá, že ve sporu C II 87/29 byla dovolacím soudem zmatečnost shledána jen v tom, že žalobkyně nebyla ve sporném řízení vůbec zastoupena zákonným zástupcem (§ 477 čís. 5 c. ř. s.), nikoli proto, že provedený znalecký důkaz krevní zkouškou byl zmatečný, jak se mylně snaží dovolání dolíčiti. V souzené věci opřely však nižší soudy svá rozhodnutí jednak o svědeckou výpověď znaleckého svědka docenta MUDra. H-a o skutkových okolnostech, které zjistil při krevní zkoušce, jednak o znalecký posudek MUDra. M-a, vědecky hodnotící zjištěné skutkové výsledky provedeného důkazu rozborem krvinek podle krevních skupin. Ohradil-li se v tomto sporu poručník jako zákonný zástupce žalobkyně proti nové krevní zkoušce, nemohla ovšem bez jeho souhlasu krev býti žalobkyni odebrána k novému důkazu znaleckému, avšak tím nebylo bráněno soudu, by nepřipustil důkaz znaleckým svědkem o skutkových výsledcích dřívější krevní zkoušky, kterou provedl docent MUDr. H., když mu byla krev dána k vědeckému prozkoumání všemi účastníky. Nižší soudy dovolávajíce se celé jeho svědecké výpovědi, jíž plně uvěřily — i pokud se týkala zjištěného složení krevních skupin u žalobkyně, její matky a žalovaného založily dále svá rozhodnutí na znaleckém posudku MUDra. M-a, že zjištěný poměr krevních skupin účastníků s jistotou vylučuje možnost, že žalovaný je otcem žalobkyně a za tohoto stavu věci dospěly ku správnému právnímu závěru, že těmito protidůkazy byla vyvrácena zákonná domněnka § 163 obč. zák., o otcovství žalovaného k žalobkyni.
Citace:
Čís. 12456.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 404-405.