Authors:
= Váž. civ., 5 (1923)
PDF

Čís. 2295.


V řízení dle čl. 407 a 409 obch. zák. platí co do přípustnosti opravných prostředků předpisy řízení nesporného. Výtěžek z prodeje lze po případě složiti k soudu.
(Rozh. ze dne 20. února 1923, R I 114/23.)
Firmě W. povolen byl dle čl. 407 obch. zák. prodej části ovoce, jež pro odpůrce dopravovala, proti složení jistoty. Žádost její, by jí byl vydán výtěžek prodeje a vrácena byla jistota, oba nižší soudy zamítly, ježto odpůrce domáhal se vydání ovoce žalobou, o níž dosud nebylo právoplatné rozhodnuto.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Řízení dle čl. 407, pokud se týče 409 obch. zák. jest řízením nesporným. Jest proto dle §u 16 cís. patentu ze dne 9. srpna 1854 čís. 208 ř. zák. přes to, že rozhodnutí prvého soudu bylo rekursním soudem potvrzeno, stížnost na Nejvyšší soud přípustná, avšak jen v případech zřejmé nezákonnosti, odporu se spisy neb z důvodu zmatečnosti. Takového poklesku se však nižší soudy nedopustily a stěžovatelka toho ani netvrdí, vytýkajíc rekursnímu soudu neprávem pouze nesprávné posouzení věci po stránce právní. Podotýká se, že jistota 2500 Kč prodejem přepraveného zboží svého účelu nepozbyla a že výtěžek z prodeje jest sice z pravidla vyplatiti povozníku, jenž se súčastněným vyúčtuje, že však první soud nejednal proti zákonu, nařídil-li v tomto případě, kde strany jsou ve sporu, aby se výtěžek uložil na soudě.
Citace:
Čís. 2295. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 296-296.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).