Č. 2330.

Bytová péče: Povolení používati části bytu k účelům jiným než k obývání může podle § 4 zákona č. 225/20 býti odepřeno již z toho důvodu, že tu nejsou důležité příčiny pro takové užívání.
(Nález ze dne 7. května 1923 č. 7835).
Věc: Petr Ž. v P. proti zemské správě politické v Opavě o nepovolení užívání obytné místnosti za skladiště.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem z 30. prosince 1922 nevyhověla osp ve F. podle § 4 zákona ze dne 11. července 1922 č. 225 sb. žádosti st-lově, aby mohl používati ve svém domě čp. — v P. pokoje s obchodní místností sousedícího za skladiště, ježto obchod st-lův dle konaných šetření není toho rozsahu, že by takového skladiště vyžadoval, zejména, když v obci P. jest i podnes nedostatek bytů.
Nař. rozhodnutím nevyhověla zsp odvolání, poněvadž není tu důvodů zřetele hodných.
Stížnost brojí proti rozhodnutí tomu námitkou, že zákon ze dne 11. července 1922 č. 225 sb. o mimořádných opatřeních bytové péče zakládá se na tom, že v té obci, ve které byt se nachází, je bytová nouze. Tento předpoklad v obci P. není, o čemž nabízel st-l v odvolání důkazy. Úřad opomenul důkazy ty provésti a zamítl stížnost nedostatečným odůvodněním, že tu není zřetele hodných důvodů.
Nss neshledal stížnost důvodnou.
Podle §u 4 zákona ze dne 11. července 1922 č. 225 sb. jest dovoleno, používati bytů neb jiných částí k jiným účelům než k obydlení jen s úředním povolením.
Povolení může býti uděleno jen z důležitých příčin, mimo to jen, není-li v obci nedostatek bytů aneb opatří-li žadatel náhradní místnosti k obývání způsobilé.
Zákon váže tedy používání nebo změnu obytných místností k účelům jiným nežli k obývání na dvě podmínky, totiž že jsou zde důležité okolnosti pro takové povolení a že v obci nepanuje nouze o byty.
Žal. úřad zamítl v postupu instančním žádost st-lovu za povolení změní obytné místnosti ve skladiště proto, že není proto důvodů zřetele hodných. Tím opakoval úřad 2. stolice vlastně jen důvody první stolice, že v daném případě není důležitých příčin pro žádané povolení změny pokoje ve skladiště. Odůvodnění to nelze pokládati ani za nedostatečné ani za nejasné.
Úsudek pak, jsou-li tu důležité příčiny čili nic, tvoří součást skutkové podstaty a nss nemůže proto dle § 6, odst. 1 zák. o ss zkoumati správnost tohoto úsudku po stránce věcné, nýbrž musí se dle odst. 2 téhož § obmeziti na zkoumání, spočívá-li výrok ten na řízení bezvadně provedeném.
Po této stránce namítá stížnost, že žal. úřad před vydáním nař. rozhodnuti nezjistil tvrzení st-lovo v odvolání uvedené, že v P. není nedostatek bytů.
Avšak nss nemusil se ani zabývati otázkou, zdali úřad správně zjistil nedostatek bytů v obci P., když — jak shora uvedeno — stačilo k zamítnutí žádosti, že není splněna první podmínka, totiž, že důležité příčiny vyžadují, aby obytná místnost byla odňata svému účelu dosavadnímu.
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

Nález č. 2330. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1222-1223.