Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 75 (1936). Praha: Právnická jednota v Praze, 688 s.
Authors:
= Zprávy Právnické jednoty moravské, 22 (1913)
PDF

Smiřovací pokusy při obmyšleném nedobrovolném rozvodu manželství od stolu a lože jsou součástí řízení sporného, jest proto revisní rekurs při souhlasných usneseních obou nižších soudů během tohoto řízení vydaných nepřípustným.


K smiřovacím pokusům při obmyšleném nedobrovolném rozvodu od stolu a lože žalobce se osobně nedostavil.
I navrhovala žalovaná manželka, by usnesením bylo vyřčeno, že pokládá se za to, že žalobce od žaloby upustil. Obě nižší stolice návrh tento zamítly. 1
Třetí stolice revisní rekurs jako nepřípustný odmítla.
Důvody:
Béře se tu v odpor usnesení soudu rekursního, jež vydáno bylo u příležitosti žaloby o rozvod manželství, a to ohledně soudních pokusů smiřovacích, při tom předsevzatých.
Řízení, jež vztahuje se k těmto pokusům smiřovacím, jest sice předsunuto řízení ve věci hlavní (§ 2. zák. ze dne 31. prosince 1868, č. 3. ř. z. z roku 1869), leč tvoří zároveň jeho integrující součást, pročež s výhradou zvláštnosti, jež plynou z ustanovení ob. zákona obč., uvozovacího zákona k c. s. ř., jakož i z nařízení min. spravedl. ze dne 9. prosince 1907, č. 283. ř. z., spočívajícího na dv. dekretu ze dne 23. srpna 1819, č. 1595 sb. z. s., použiti dlužno též v řízení, předepsaném v §u 107. ob. z. obč., předpisů zákona o soudním řízení v občanských věcech sporných (civ. řádu soudního) ze dne 1. srpna 1895, č. 113. ř. z. (§ 1. cit. nař.).
Dochází tudíž v tomto případě, kde jedná se o dvě souhlasná usnesení nižších stolic, též použití ustanovení §. 528., odst. 1. c. ř. s., dle něhož stížnosti proti rozhodnutím soudu druhé stolice, jímž potvrzeno bylo v odpor vzaté usnesení soudu prvého, odmítnuty býti mají soudem prvé stolice z moci úřadu. Dovolací stížnost žalované musila proto, ježto ve smyslu shora uvedeného zákonného ustanovení nebyla odmítnuta ihned stolicí prvou, zavržena býti jakožto nepřípustná (§ 526., odst. 2. c. s. ř.), aniž by se mohlo přistoupiti ku věcnému rozboru a vyřízení vývodů rekursních.
(Rozhodnutí nejv. soudu ze dne 1. dubna 1913, č. j. R II 338/13.) Flieder.
  1. Pozn. zas. Nejvyšší soud důsledně stojí na stanovisku opačném a souhlasí tudíž se zněním civilního formuláře 43. O tom svědčí přečetná jeho rozhodnutí. Jedno z posledních a to z 19. března 1912, č. j. R II 251/12, uveřejněno jest v „Zentralblatt“ z r. 1912, číslo 365, na str. 697. V našem případě bránil jemu ovšem předpis § 528 c. ř. s., aby učinil nápravu a změnil v odpor vzatá usnesení. Že se útraty zastoupení advokátem při smírčích pokusech nepřisuzují, vyplývá z nálezu nejv. soudu ze dne 5. dubna 1900, čís. 4670, uveř. v příloze Věstníka pod č. ř. 234, řady nové sv. I.
Citace:
Věstník československé společnosti pro právo trestní, XI, 3. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1936, svazek/ročník 75, číslo/sešit 1, s. 77-77.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).