Čís. 1840.
Do usnesení, jež vydáno bylo soudem po skončení úkonů, přikázaných soudu k nespornému řízení zákonem ze dne 17. prosince 1919, čís. 20 sb. z. a n. z roku 1920 a zákonem ze dne 11. března 1921, čís. 100 sb. z. a n., lze si stěžovati ve lhůtě 30denní.
(Rozh. ze dne 13. září 1922, R I 915/22.)
V řízení dle zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 20 sb. z. a n. na rok 1920 o vyvlastnění pozemků pro stavbu obytných nebo veřejných budov a dle zákona ze dne 11. března 1921, čís. 100 sb. z. а n., o stavebním ruchu povoleny byly prvým soudem knihovní vklady, proti nimž vznesla Matylda R-ová rekurs, jejž rekursní soud odmítl. Důvody: Rekurs je podán opožděně, neboť dle doručního výkazu a konaného šetření bylo napadené usnesení stěžovatelce dodáno k rukám jejím dne 15. dubna 1922, podle zákona ze dne 11. března 1921, čís. 100 sb. z. a n. (§ 7) v řízení tomto jakožto řízení nesporném platí všeobecná 14denní lhůta rekursní (§ 9 odstavec třetí a § 11 nesp. říz.), takže rekurs, teprve dne 3. května 1922 na poštu daný a dne 4. května 1922 k soudu došlý podán byl opožděně.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, by bez ohledu na použitý důvod odmítnutí o stížnosti rozhodl.
Důvody:
Nelze souhlasiti s názorem rekursního soudu, že v tomto případě přijati jest dle předpisů nesporného řízení 14denní lhůtu rekursní, neboť usnesení, proti němuž stížnost byla podána, vydáno bylo po skončení úkonů k nespornému řízení soudu přikázaných zákonem ze dne 17. prosince 1919, čís. 20 ex 1920 sb. z. a n., dotyčně ze dne 11. března 1921, čís. 100 sb. z. a n., je tedy usnesením vydaným dle knih. zákona, ohledně něhož platí 30denní lhůta § 127 knih. zák.