Čís. 1330.


Ke skutkové podstatě přečinu dle druhé věty §u 24 tisk. zák. stačí po stránce objektivní, že tiskem uveřejněn obsah zabaveného tiskopisu, po stránce subjektivní pak vědomí, že jde o obsah takového tiskopisu. Lhostejno, že došlo k uveřejnění tiskopisu před tím, než byl konfiskační nález vyhlášen a nezáleží na tom, jakým způsobem dostalo se pachateli vědomosti a zabavení.
(Rozh. ze dne 3. listopadu 1923, Kr I 537/22).
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 2. ledna 1922, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem dle §u 24 tiskového zákona.
Důvody:
Dovolávajíc se důvodu zmatečnosti čís. 9 a) §u 281 tr. ř., zmateční stížnost namítá především, že obžalovaný, jemuž se dostalo telefonické zprávy o provedeném zabavení letáku, jenž však nemohl míti ještě úřední vědomí o konfiskačním nálezu, uveřejněném (vyhlášeném) teprve později, chtěl pouze podati veřejnosti zprávu o zabavení. O obžalovaném nebylo prý dokázáno, že znal obsah konfiskačního nálezu, nelze prý proto ve sdělení, že závadným shledán byl nadpis letáku: »Do kasáren s komunistickými myšlenkami«, a že také obraz zaťaté pěsti, otištěné na letáku, byl censurou škrtnut, spatřovati rozšiřování obsahu zabaveného tiskopisu, o němž prý lze mluviti tím méně, když závadným shledán byl jen nadpis letáku a ono vyobrazení. Zmateční stížnost je veskrze v neprávu. Ke skutkové podstatě přečinu dle druhé věty §u 24 zákona o tisku stačí po stránce subjektivní, že tiskem uveřejněn byl obsah zabaveného tiskopisu, ve směru subjektivním pachatelovo vědomí, že jde o obsah takového tiskopisu. V onom směru stačí pro případ, o nějž jde, rozsudkové zjištění, dle něhož státní zastupitelství v Praze nařídilo výnosem ze dne 24. září 1921 zabavení letáku, o který se jedná; nesejde na tom, zda obsah letáku uveřejněn byl obžalovaným již před tím, než státní zastupitelství zakročilo ve smyslu §u 488 tr. ř. u příslušného soudu o potvrzení zabavení a než soud dle § 489 tr. ř. vyslovil, že se zabavení potvrzuje nebo zrušuje, neboť zabavení tiskopisu zůstává i s hlediska zodpovědnosti dle §u 24 zákona o tisku účinným až do zmíněného výroku soudního dokonce i v takovém případě, v němž zabavení bylo soudem zrušeno. Je tedy právně bezpodstatnou námitka zmateční stížnosti, dle níž k uveřejnění obsahu tiskopisu neboli, jak tvrdí stížnost, k podání zprávy o zabavení došlo před tím, než konfiskační nález byl uveřejněn, vyhlášen. Správnosti tohoto stanoviska nasvědčuje i zákonná definice přečinu dle prvé věty §u 24 zákona o tisku, v níž se na rozdíl od skutkové podstaty dle druhé věty téhož §u předpokládá, že soudcovský nález, přes který tiskopis byl dále rozšiřován nebo jeho obsah tiskem byl uveřejněn, byl náležitě vyhlášen. Této podmínky nestanoví skutková podstata dle druhé věty §u 24 zákona o tisku, a opačné stanovisko zmateční stížnosti lze vysvětliti tím, že se v ní mezi oběma od sebe rozdílnými skutkovými podstatami nerozeznává. Nerozhoduje proto ani po stránce subjektivní, z jakého pramene a jakým způsobem dostalo se obžalovanému vědomosti o zabavení; nevyžaduje se zejména, by se mu dostalo vyrozumění o něm cestou úřední. Stačí naopak plně rozsudkové zjištění, dle něhož obžalovaný rozšiřoval obsah zabaveného tiskopisu vědomě a to nejen u vědomí skutečnosti, že k zabavení letáku došlo, nýbrž i míst, pro která leták ten zabaven byl. Obhajabou obžalovaného, shodnou v podstatě s další námitkou zmateční stížnosti, že se domníval, že závadný článek je pouhou zprávou o vykonané konfiskaci, odpovídající stálému zvyku žurnalistickému, odmítají již rozhodovací důvody napadeného rozsudku případnou úvahou, že zpráva podobná nemůže jíti tak daleko, by jednotlivá místa zabaveného článku byla znovu uveřejňována. Rozsudek dospívá naopak k závěru, že z článku: »Není persekuce«, v němž obsah zabaveného letáku uveřejněn byl, je zřejmo, že účelem, o který se obžalovanému jednalo, nebylo podati pouze správu o konfiskaci, nýbrž učiniti tiskem známým jeho obsah. Rozsudek zjišťuje, že leták nadepsaný: »Do kasáren s komunistickými myšlenkami!« zabaven byl jednak pro tento nadpis, jednak pro vyobrazení zaťaté hrozící pěsti. Tato dvě místa letáku dlužno tudíž pokládati za obsah zabaveného tiskopisu ve smyslu §u 24 zákona o tisku, který obžalovaný tiskem uveřejnil tím, když dle rozsudkového zjištění otiskl v čísle 218 periodického časopisu »Rudé Právo, Večerník« ze dne 26. září 1921 článek »Není persekuce«, v němž po sdělení, že leták byl státním zastupitelstvím konfiskován, se jednak praví, že závadným shledán byl nadpis: »Do kasáren s komunistickými myšlenkami!«, jednak se uvádí, že rovněž obraz zaťaté pěsti na letáku otištěné, byl censurou škrtnut.
Citace:
č. 1330. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 453-455.