Čís. 1177.Přísežný polní hlídač, ustanovený soukromníkem, není veřejným úředníkem ve smyslu §u 153 tr. zák., ovšem ale vrchnostenskou osobou ve smyslu §u 68 tr. zák.(Rozh. ze dne 10. dubna 1923, Kr I 1196/22.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalované do rozsudku zemského jako nalézacího soudu v Praze ze dne 28. srpna 1922, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem dle §u 153 tr. zák. a přestupkem dle §u 312 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl. Důvody:Zmateční stížnosti nelze upříti oprávněnosti, pokud, uplatňujíc zmatek dle §u 281 čís. 10 tr. ř., vytýká soudu prvé stolice, že nesprávně řešil otázku, zda bylo pokládati přísežného polního hlídače Josefa Š-a za veřejného úředníka ve smyslu §u 153 tr. zák. Nutno přisvědčiti názoru zmateční stížnosti, že přísežný polní hlídač, ustanovený soukromou osobou, není veřejným úředníkem ve smyslu §u 153 tr. zák., neboť polní hlídač, ustanovený na základě §u 19 lit. c) zákona ze dne 12. října 1875, čís. 76 zemského zákona pro Čechy, chrání u výkonu své služby jen polní majetek svého zaměstnavatele na základě příkazu osoby soukromé, nikoliv — ani přímo nebo nepřímo — na základě veřejného příkazu. Nalézací soud se však vůbec nezabýval otázkou, zda byl přísežný polní hlídač Š. ustanoven soukromou osobou, jak stížnost tvrdí, rolníkem S-em z Malého P., či zda byl ustanoven obcí Malým P. Jen v tomto případě mohla by přijíti v úvahu skutková podstata zločinu §u 153 tr. zák., kdežto v onom bylo by podřaditi čin obžalované vzhledem k správným zjištěním soudu prvé stolice pod skutkovou podstatu přestupku dle §u 312 tr. zák., poněvadž i přísežný polní hlídač, ustanovený na základě §u 19 shora citovaného zákona, požívá dle §u 20 citovaného zákona, pokud se týče §u 2 zákona ze dne 16. června 1872 čís. 84 ř. z. ochrany §u 68 tr. zák.