Čís. 1902.
Obrana zkrácení přes polovici ceny není o sobě vyloučena tím, že smluvník jest obchodníkem, nýbrž teprve tím, že právní jednání jest obchodem.
(Rozh. ze dne 10. října 1922, Rv I 108/22.) Žalobce koupil od žalovaného motocykl za 5500 K a zaplatil kupní cenu. Žalobě o vrácení kupní ceny procesní soud prvé stolice vyhověl, zjistiv, že tu šlo o zkrácení přes polovici ceny. Odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Soud prvé stolice uznal žalobní nárok odůvodněným proto, že tu jde o zkrácení přes polovici ceny, avšak neprávem. V tom směru dlužno uvážiti, že žalobce již v žalobě označuje žalovaného jako obchodníka a podobně označuje se i žalovaný v odpovědi na žalobu, pak v kor. lístku ve stampiglii, doplněné připsáním slova »stroje« za obchodníka stroji. Ježto v tomto případě jde o prodej motocyklu — tedy stroje — žalovaným žalobci, platí tu ustanovení čl. 271 obch. zák. a dlužno prodej stroje toho pokládati za obchod na straně žalovaného. Následkem toho platí dle čl. 277 obch. zák. při této smlouvě kupní ustanovení čtvrté knihy obch. zák. ohledně obou smluvníků a jest tedy námitka zkrácení přes polovici ceny vůbec vyloučena (čl. 286 obch. zák.). Poukazování žalovaného v odvolání na to, že není námitka § 934 obč. zák. přípustna proto, že jest obchodníkem, není novotou, vždyť, jak shora uvedeno, skutkové okolnosti v tom směru byly již před soudem prvé stolice uvedeny a bylo k nim při rozhodování sporu též příslušným způsobem přihlédnouti. Není tedy náhled soudu prvé stolice o oprávněnosti námitky dle § 934 obč. zák. správným a musila námitka ta býti zamítnuta.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by, doplně řízení, znovu rozhodl.
Důvody:
Pokud poukazuje dovolatel na § 482 c. ř. s. a tím chce odůvodniti, že obrana žalovaného v odvolání, že jest obchodníkem a že tu platí čl. 286 obch. zák., jest novotou, nelze tento názor sdíleti. Vždyť, uváděl-li žalobce již v žalobě, že jest žalovaný obchodníkem, měl soud prvé stolice otázku zkrácení nad polovici i po této stránce zkoumati, a, neučinil-li tak, jest výtka tohoto nedostatku zajisté přípustnou obranou, čelící v prvé řadě proti právnímu posouzení při řešení této otázky. Jelikož pak k správnému řešení této otázky jest nezbytně třeba dalšího šetření, zda tu jde vůbec o obchod, ježto jen pak ona námitka dle čl. 286 obch. zák. jest vyloučena — mohl právě v tomto směru poukazem na svou kvalitu jako obchodníka vytýkati žalovaný kusost řízení. Naproti tomu však jest dovolateli přisvědčili, že odvolací soud posoudil věc nesprávně. Nestačilo jedině, jak učinila první stolice, bez zřetele na označení žalovaného obchodníkem dáti námitce zkrácení pod polovici pravé ceny místo, nýbrž bylo na soudu, aby se s touto otázkou zabýval i v tom ohledu, zda lze této námitky použíti i když žalobce sám ve své žalobě uvádí, že jest žalovaný obchodníkem. Prvý soud ponechal tuto otázku stranou, a odvolací soud spokojiv se označením žalovaného jako obchodníka a dopisnicí, kde žalovaný do podpisu stampilkou vepsal slovo »stroje«, dovozoval z toho, že jest žalovaný obchodníkem stroji a smlouva, o níž ve sporu jde, obchodem dle čl. 274 obch. zák. Leč pro tento závěr neměl odvolací soud v přednesu stran žádného podkladu. I kdyby bylo možno, ač to při jednání nebylo vzato na přetřes, považovati za nesporné, že žalovaný jest obchodníkem, když nejen sám si vlastnost tu připisuje (v rubru odpovědi na žalobu jakož i v odvolání), nýbrž také žalobce ho již v rubru žaloby jako obchodníka poznačuje, nelze přece ještě říci, že je obchodníkem stroji, neboť to, že v dopisnici vepsal do své adresy slovo »stroje«, jest jen jeho jednostranné udání, a ze spisů není viděti, že žalobce správnost udání toho doznal, nebyloť to vůbec vzato na přetřes: žalobce dopisnici tu předložil pouze na důkaz, že nabídka učiněna byla bezzávazně, o správnosti slova, »stroje« se tím však nijak nevyjádřil. Nelze dále pominouti, ač nižší stolice o tom zjištění neučinily, že manželka při svém výslechu svědeckém udala, že je manželkou »strojníka«, za nějž se i žalovaný sám při svém výslechu vydával, a že manžel sporný stroj uvedl v chod v dílně svých rodičů, z čehož by se souditi dalo jen tolik, že pracuje jako strojník v dílně svých rodičů, což ho nečiní ještě vyrabitelem strojů na vlastní účet. Není-li tedy posud nic více zjištěno, než že žalovaný je obchodníkem, aniž se ví, v čem, a námitka zkrácení nad polovici dle čl. 286 obch. zák. vyloučena je jen, раk-li smlouva byla obchodem, není otázka vyloučení této námitky posud zralou k řešení, protože pouze z toho, že žalovaný je obchodníkem, nelze o sobě ještě nijak bezpečně usuzovati, že sporná smlouva je obchodem, neboť každý obchodník uzavírá i smlouvy neobchodní, a také sporná smlouva by obchodem nebyla, kdyby žalovaný byl na př. obchodníkem v koloniálním neb střižném nebo jakémkoliv jiném zboží, ale ne ve strojích, a prodej stroje nestal se v komisi. Dle stavu věci mohl by to býti, když koupen stroj individuelně určený a nejde tedy o dodávku ve smyslu čl. 271 čís. 2 obch. zák., obchod buď: dle čl. 272 čís. 3 neb posledního odstavce čl. 378 obch. zák., když by žalovaný buď byl komisionářem ve strojích anebo jakýmkoli jiným obchodníkem, avšak stroj sporný byl by prodal v komisi; dle čl. 273 obch. zák. obchod pomocný, měla-li obchodní živnost žalovaného předmětem právě stroje toho druhu, o jaký ve sporné smlouvě jde (motocykly) t. j. když by je na vlastník účet buď vyráběl (omezení obsahuje poslední odstavec cit. článku), aneb s nimi obchodoval t. j. kupoval a prodával; dle čl. 274 obch. zák. obchodem pomocným, když by obchodní živnost žalovaného byla takového rázu, že by bylo pochybno, náleží-li sporná smlouva k provozování této jeho živnosti, neboť pak ale to právě jen v pochybnosti, nikoli tedy bylo-li by nepochybno, že smlouva sporná k provozování živnosti té nenáleží, platila by domněnka, že smlouva obchodem jest. Jak vidno, jest třeba zjistiti, v čem obchodní živnost záleží, co žalovaný vyrábí a prodává, pokud se týče kupuje a prodává.