= Všeobecný slovník právní, sv. 4
PDF

Směnka návratná

 (ritratta, ricambio).
Směnka návratná je směnka, kterou vydává postihatel na svého předchůdce na celý dlužný obnos směnečný, jak co do kapitálu, tak co do povinností vedlejších. Čl. 53 sm. ř. ustanovuje toto: Postihatel může vydati na obnos své pohledávky směnku návratnou na postižníka. Pohledávka zvyšuje se tu ještě o poplatky dohodčí za sprostředkování směnky návratné, jakož i o příslušné poplatky kolkové. Směnka návratná musí býti splatna na viděnou a musí býti vydána přímo (à drittura). Do směnky návratné pojme se tudíž obnos celého účtu návratného (kapitál, splatné úroky, útraty protestu, poplatky dohodčí, provise směnečná, poplatky kolkové). Podstatné náležitosti směnky návratné jsou tudíž, že musí býti splatnou na viděnou a že musí býti vydána přímo. Přímo neb a drittura je směnka vydána, když postihatel vydá směnku na postižníka. Směnka návratná obíhá buď jako obyčejná vydaná směnka aneb tak, že vydatel označí ji co směnku návratnou poznámkou na směnce samé neb jinakým oznámením (avisní dopis) ji přesněji co směnku návratnou označí. Vydatel směnky návratné sděluje často tomu, v jehož držení se směnka návratná dostane, kde se nalézají doklady potřebné k žalobě regresní (směnka prvotní, protest a účet návratný), takže nabyvatel směnky návratné může, když retrassát směnku návratnou nepřijme, zažalovati směnku prvotní, předpokládajíc, že se může girem vykázati co majitel její. Ostatně platí pro směnku návratnou povšechné předpisy směnečnoprávní.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Směnka návratná. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 510-510.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).