NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Čís. 3613.

Zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém (zákon ze dne 18. března 1921, čís. 130 sb. z. a n.).
Překročení žalobní žádosti v rozsudku není zmatkem; v dovolání lze je napadati pouze dle čís. 4 §u 503 c. ř. s.
Lesní náleží do skupiny 10, zastupoval-li majitele velkostatku před úřady, měl plnou moc pro všechny administrativní záležitosti, odpovědnost za lesnictví, schvaloval účty lesnické atd.
(Rozh. ze dne 12. března 1924, Rv II 761/23.)
Žalobě vdovy po lesním o přiznání zaopatřovacích požitků dle zákona ze dne 18. března 1921, čís. 130 sb. z. a n., vyhověl procesní soud prvé stolice potud, že přiznal žalobkyni požitky dle skupiny desáté tabely. Odvolací soud rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalovaného.
Důvody:
Překročení žalobní žádosti v rozsudku proti předpisu §u 405 c. ř. s. není v zákoně označeno za zmatek. Šlo by pouze o nesprávné právní posouzení věci, tedy o dovolací důvod §u 503 čís. 4 c. ř. s. a nikoli čís. 1. V tomto případě však ani o takové překročení žalobní žádosti nejde, ježto nález rozsudečný pohybuje se v mezích této žádosti a přisuzuje pouze méně, než žalobkyně žádá, nikoli více. K takovému snížení žalobního nároku, k tomu, by soud přisoudil méně, než je žádáno, je tento přirozeně vždy oprávněn, když jsou zde pro to zákonné předpoklady. Není tu tedy vytýkané zmatečnosti a není tu též nesprávného právního posouzení a to ani v tomto směru, ani v tom, že soud odvolací zařadil žalobkyni do skupiny 10. zaopatřovacích požitků zákona ze dne 18. března 1921, čís. 130 a nařízení ze dne 13. května 1921, čís. 189 sb. z. a n. Podle §u 10 cit. zák. posuzuje se podle poslední, skutečně vykonané služby zaměstnancovy, do které skupiny má býti zařazen. Dle skutkových zjištění soudů konal manžel žalobkyně posledně služby lesní, spadající dle vysvětlivek do skupiny 10.; zejména dle zjištění odvolacího soudu zastupoval majitele velkostatku před úřady, měl plnou moc pro všechny administrativní záležitosti, měl zodpovědnost za lesnictví, schvaloval účty lesnické, parní pily a cihelny, předkládal je majiteli k podpisu, jehož pokyny a schválení výkonů si bezprostředně opatřoval; byl vyloučen ze skupiny 11. jen proto, že pro nedostatek teoretického odborného vzdělání (kvalifikace) nemohl naplniti hlavní podmínku této skupiny, totiž celkovou zodpovědnost za podnik, když jeho práce vůči úřadům formálně musil krýti teoreticky odborně kvalifikovaný jiný úředník. Zaměstnavatel mu tyto vyšší a zodpovědné služby svěřil a skutečného jich výkonu používal, a to nejen snad přechodně, nýbrž jako stálého jeho zaměstnání s příslušným ano i vyšším titulem, což je pro zařazení do skupin rozhodným. Totéž praví jasně i cit. nař. k §u 10 (3) a nemůže i nechce proto zajisté na této zásadě ničeho měniti zmínka o odborné kvalifikaci při skupině 8. vysvětlivek, tím méně, když se tam pouze praví, že pro služby tam uvedené »vyžadována« (bývá) odborná kvalifikace, nikoli že se vyžaduje, nebo vyžadovati musí.

Citace:

č. 3613. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 390-391.