NPD documents search: Váž. civ., 8 (1926), sv. 2

Čís. 6331.

Žalobu obce proti bývalému starostovi o náhradu škody, vzniklé ze správy obecního hospodářství jest pro tentokráte odmítnouti, dokud nebylo o povinnosti žalovaného k náhradě právoplatně rozhodnuto dohlédacím úřadem. Řízení nelze za tím účelem přerušiti.
Patří sem též žaloba o náhradu škody proti bývalému starostovi, jenž bez řádného dozoru svěřil obecní peníze obecnímu zřízenci.
(Rozh. ze dne 5. října 1926, R 1 615/26.)
Obec v Čechách domáhala se na svém bývalém starostovi náhrady 6640 Kč, ježto prý dal vyzvednouti 6640 Kč u berního úřadu obecním strážníkem V-em, za něhož ručí, a jenž peníze neodvedl do obecní pokladny. K námitce nepřípustnosti pořadu práva soud prvé stolice žalobu odmítl, rekursní soud námitku nepřípustnosti pořadu práva zamítl. Důvody: Dle tvrzení žaloby byla způsobena škoda nedostatečným dozorem na strážníka V-a. Prvý soud opíraje se o ustanovení §u 5 (4) zákona z 12. srpna 1921, čís. 329 sb. z. a n. vyhověl námitce nepřípustnosti pořadu práva a žalobu odmítl. S názorem tímto nelze souhlasiti. V projednávaném případě nejedná se o náhradu škody z nesprávností při zařazování příjmu a vydání do každoročního rozpočtu a z nesprávnosti účtů, nýbrž o škodu nedostatkem dozoru na zřízence obce. Takovou škodu co do způsobu vymáhání nelze posuzovati dle §u 5 (4) cit. zákona, dle kterého o povinnosti ku náhradě škody má rozhodnouti bezprostřední úřad dohlédací a teprve na základě jeho o výši náhrady řádný soud, při čemž jest soud výrokem dohlédacího úřadu o povinnosti k náhradě škody vázán, nýbrž dle §u 66 obec. zřízení, který odkazuje takovou škodu na pořad práva, aniž stanoví, že dříve o právním důvodu žaloby má rozhodnouti dohlédací úřad. K uplatňování takového nároku je ovšem třeba, aby úřady samosprávné se vyslovily o tom, zda a v jakém směru je tu porušení povinnosti se strany starosty obce a by se stalo usnesení obecního výboru, že pro toto porušení má býti vznesen náhradní nárok proti starostovi, poněvadž tu jde o věc, která nepatří ku obyčejné správě jmění (§ 31 (5) obec. zřízení). Požadavkům těm bylo vyhověno, když provedena byla u obce okresní správní komisí revise obecních účtů a dle revise nedostává se 6589 Kč 55 h a žalovaný následkem toho byl s úřadu starostenského sesazen. V plné moci pak zástupci žalující obce dané uvedeno jest, že obecní zastupitelství uděluje mu plnou moc k podání žaloby na starostu (žalovaného) pro zpronevěření V-a, z čehož plyne, že stalo se usnesení obecního výboru, by škoda ta byla na žalovaném vymáhána.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu s tím, že se žaloba odmítá pro tentokráte.
Důvody:
Nelze sdíleti stanovisko rekursního soudu, že v projednávaném případě jest pořad práva podle §u 66 obecního zřízení pro Čechy přípustným, protože se nejedná o náhradu škody z nesprávného sestavení rozpočtu nebo nesprávného složení účtu, nýbrž o škodu vzniklou nedostatečným dozorem na zřízence obce. Podle §u 16 odst. (6) a (7) tak zvané finanční novely (zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 sb. z. a n.), kterým změněn byl částečně § 66 obecního zřízení pro Čechy, platí obdobně o vymáhání škody ze správy obecního hospodářství vůči starostovi a členům obecního zastupitelství ustanovení §u 5 (4) a (5) této novely, to jest k rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody jest povolán dohlédací úřad a soud na základě výroku dohlédacího úřadu rozhoduje toliko o výši škody. Podle údajů žaloby a přednesu žalobkyně domáhá se žalující obec na žalovaném jakožto bývalém starostovi náhrady škody, vzniklém tím, že prý žalovaný zanedbával své povinnosti ohledně obecního hospodářství, neobstarával patřičně příjem a výdaj obecních peněz, že ponechal to obecnímu zřízenci V-ovi, aniž na něho dohledal; jde tedy ve sporu o náhradu škody, vzniklé ze správy obecního hospodářství. Platí tudíž o vymáhání této škody ustanovení § 16 odst. (6) a (7), pokud se týče § 5 odst. (4) a (5) zmíněné novely a nikoli § 66 obecního zřízení pro Čechy a, dokud není o povinnosti žalovaného k náhradě škody pravoplatně rozhodnuto dohlédacím úřadem, což, jak nesporno, se dosud nestalo, nelze zažalovaný nárok uplatňovati pořadem práva. Uznal tudíž první soud na nepřípustnost pořadu práva správně a bylo jeho usnesení obnoviti. Jen co se týče odmítnutí žaloby, nelze s prvním soudem souhlasiti potud, pokud byla žaloba odmítnuta vůbec. Vzhledem k tomu, že podle §u 16, pokud se týče § 5 odst. (4) a (5) uvedené finanční novely soud o výši nároku jest povolán rozhodovati, bylo-li na povinnost k náhradě škody dohlédacím úřadem uznáno, a v žalobě uplatňována jest i určitá výše škody, bylo žalobu odmítnouti pro nepřípustnost pořadu práva toliko pro tentokrát. K názoru žalující obce, že nebylo žalobu odmítnouti, nýbrž řízení jen až do rozhodnutí dohlédacího úřadu o povinnosti k náhradě škody přerušiti (§ 190 c. ř. s.), nelze přisvědčili. Je-li pořad práva nepřípustným, nelze o žalobě řízení vlastně ani zahájiti a přerušení řízení nemá tudíž místa.

Citace:

č. 6331. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 343-345.