Čís. 16164.

Pořad práva.
Nárok na náhradu škody proti starostovi obce, který provedl bez svolení obecního zastupitelstva faktické vyhoštění obyvatele obce, patří na pořad práva.
(Rozh. ze dne 2. června 1937, Rv II 3/36.)
Žalobce se na žalovaném Františku D., starostovi obce v U., domáhá náhrady škody, způsobené mu tím, že na zakročení žalovaného jako starosty dal mu dosavadní pronajímatel výpověď z bytu, a když si žalobce nalezl po soudním vyklizení jiný byt u Aloise K., učinil i na něho žalovaný nátlak, takže Alois K. odmítl žalobce vzíti do bytu, a že po té dal žalovaný žalobcovy svršky naložiti a odvésti do příslušné obce žalobcovy. Nižší soudy zamítly žalobu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání z důvodů, o něž tu nejde, a uvedl v otázce v právní větě vytčené v
důvodech:
Se zřením na to, že žaloba čelí proti žalovanému ve vlastnosti starosty obce, a hledíc na ustanovení § 42 j. n. nutno především v souzené věci přezkoumati z moci úřední otázku přípustnosti pořadu práva. Tou otázkou se výslovně již procesní soud v důvodech zabýval a vyřešil ji ve smyslu kladném. Jest mu přisvědčiti. Jde o žalobu o náhradu škody a ta jest podle § 1338 obč. zák. zásadně přikázána řádným soudům, pokud není zvláštními zákonnými ustanoveními stanovena výjimka. Vykonávati vypovídací právo z obce patří do oboru místní policie, tedy do samostatné působnosti obce (§§ 26, 27 mor. obec. zříz.), a oprávněno k němu jest toliko obecní zastupitelstvo (§ 11 mor. obec. zříz., § 1 nov. k obec. zříz. č. 76/1919 Sb. z. a n., srv. rozh. č. 3553 Sb. Boh.). Opírá-li se žaloba o to, že si žalovaný jako starosta obce U. svémocně zjednal předpoklady pro to, aby mohl žalobce z obce vypuditi, a že pak dal bez zmocnění obecního zastupitelstva odvésti jeho svršky do domovské obce žalobcovy, čímž ve skutečnosti provedl jeho vyhoštění z obce, tvrdí tím, že úmyslně vykonal jednání, které mu v jeho funkci podle zákona ani nenáleželo (srv. Pražák: Spory o příslušnost I. díl, str. 203), a že tedy způsobil žalobci škodu zaviněně jednáním svémocným a protizákonným, které nelze charakterisovati jako úřední výkon jeho působnosti. A takovýto nárok nutno posuzovati podle všeobecných ustanovení XXX. hlavy občanského zákona, ježto se jím neodporuje ani obsahu nějakého nálezu správního, ani se takový nález nepřezkoumává, k čemuž by ovšem byly výhradně příslušné jen úřady správní (srv. rozh. č. 5610, 11258 Sb. n. s.).

Citace:

č. 7839. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 380-382.