NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 1

Č. 11230.

Občanství státní: * Osvědčení podle vyhlášky min. vnitra z 15. prosince 1926 č. 225 Sb. o průkazu o státním občanství republiky československé může býti odvoláno, když úřad zjistí, že úředně získané zprávy byly mylné.
(Nález ze dne 25. dubna 1934 č. 5830/31.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 5454/26, 11034/34.
Věc: Helena F. v M. proti ministerstvu vnitra o zrušení osvědčení o státním občanství.
Výrok: Stížnost zamítá se pro bezdůvodnost.
Důvody: Zem. úřad v Praze vydal st-lce výměrem z 2. října 1929 osvědčení o čsl. státním občanství. Žal. úřad nař. rozhodnutím zrušil z moci úřední platnost tohoto osvědčení a vyslovil, že st-lka není čsl. státní občankou, a to z těchto důvodů: »Podle zákonných předpisů sle- dujete v domovském právu, které je podkladem pro určení Vašeho státního občanství, svého manžela Lazara F., narozeného r. 1862 v Temešváru a tam příslušného. Otec Lazara F., Karel F. narodil se r. 1828 v Praze, zdržoval se po dvacet let do r. 1882 v Temešváru a stal se podle § 48 zák. čl. L:1879 uher. státním občanem s příslušností v Temešváru. Tímto nabytím státního občanství uherského pozbyl Karel F. státního občanství rakouského podle vystěhovacího patentu z 24. března 1832 č. 2557 Sb. soud. zák. a tím pozbyl i domovského práva, jež měl původně v Praze. Poněvadž pak později ani Karel F., ani jeho syn Lazar F., který ve státním občanství a domovském právu otce sledoval, domovského práva na území Čsl. republiky nenabyli, neměli oba až do smrti domovského práva na území čsl. a nemáte ho ani Vy jako manželka Lazara F., zemřelého r. 1915, a nestala jste se tedy čsl. státní občankou podle § 1 odst. 1 úst. zák. č. 236/20 Sb.«
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto:
Stížnost namítá, že osvědčení o čsl. státním občanství, vydané st-lce příslušným úřadem, nebylo nikým bráno v pochybnost, a že takovéto rozhodnutí, majíc povahu deklaratorní po své pravoplatnosti je neodporovatelné a neodvolatelné. Námitka ta jest bezdůvodná.
Nejde o autoritativní rozhodnutí o státním občanství st-lčině, ale o pouhé »osvědčení« o státním občanství, vydané podle vyhlášky min. vnitra z 15. prosince 1926 č. 225 Sb. O této vyhlášce vyslovil nss nálezem Boh. A 11034/34, že vyhláška ta není všeobecně závaznou právní normou, schopnou založiti právní nárok strany a stanoviti rozhodovací kompetenci úřadu; na odůvodnění nál. toho se odkazuje. Na vydání takovéhoto osvědčení nemá tedy strana právního nároku.
Jest ovšem zkoumati, zda osvědčení straně jednou vydané může býti opět odvoláno. Podle textu osvědčení podle § 1 vyhlášky min. vnitra z 15. prosince 1926 č. 225 Sb. a vzorce k této vyhlášce, osvědčuje se jím čsl. státní občanství strany »podle získaných úředních zpráv«. Takový obsah má též osvědčení vydané svého času st-lce. Již z toho se podává, že »osvědčení«, které nemá povahu judikátního rozhodnutí a proto není vůbec schopno právní moci, může býti vzato zpět, když úřad zjistí, že dříve získané úřední zprávy, na jichž základě osvědčení bylo vydáno, nebyly správné, resp. takové, aby čsl. státní občanství st-lčino prokazovaly (srov. též Boh. A 5454/26). Není tedy důvodným shora uvedené stanovisko stížnosti, které pokládá osvědčení jednou vydané za neodvolatelné. — — — —

Citace:

Č. 11230. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 898-899.