NPD documents search: Váž. civ., 5 (1923)

Čís. 2482.

Pojem »dodání« nevyžaduje, by kupitel zboží přijal, nýbrž stačí, že nabyl možnosti zbožím mu zaslaným disponovati a je zkoušeti. Obchodní pomocník může bez dalšího činiti objednávky, které náleží k provozování obchodu, v němž jest zaměstnán.
(Rozh. ze dne 10. dubna 1923, Rv I 1267 22.)
Obchodní pomocník žalovaného majitele agentury a komisionářského obchodu objednal pro firmu žalovaného u žalující firmy patentní knoflíky, jež pak žalobce dodal v dubnu 1920. Proti žalobě o zaplacení kupní ceny namítl žalovaný při ústním líčení dne 17. září 1921, že dodané zboží neodpovídá vzorku. Procesní soud prvé stolice vyhověl žalobě a vyvrátil v důvodech námitku žalovaného, že není objednávkou vázán, ježto ji učinil jeho obchodní zmocněnec bez jeho vědomí, takto: Dle čl. 47 obch. zák. vztahuje se plná moc obchodního zmocněnce vůči třetím osobám ku všem jednáním, jež provozování toho kterého obchodního podniku s sebou přináší. K provozu agentury a komisního obchodu žalovaného náleží i objednávka knoflíků. Ježto žalovaný nedal žalobci na jevo, že plná moc jeho obchodních zmocněnců jest obmezena a žalobce nemohl z okolností za to míti, že tu jest takové obmezení, jde případné překročení plné moci obchodním zmocněncem na vrub žalovaného. Odvolací soud rozsudek potvrdil.
Důvody: Odvolatel shledává nesprávné právní posouzení v tom, že prvý soud uznal za opožděnou výtku vadnosti zboží, totiž že neodpovídá vzorku. Nesporno jest. že výtka tato stala se teprve při roku dne 17. září 1921, kdežto zboží již dávno před 4. květnem 1920 bylo odesláno, ježto v dopisu ze dne 4. května 1920 žalovaný odmítá jeho přijetí. Správně tedy vyvozuje prvý soud, že jest dle čl. 349 obch. zák. po uplynutí více než 6 měsíců toto uplatňování vady zboží již vyloučeno. Mínění žalovaného, že zboží není dodáno, pokud se nedostane do moci kupitele, odpovídá intencím zákona, ale přirozeně počíná lhůta dle čl. 347 obch. zák. od okamžiku, kdv je kupiteli možno, fakticky se zbožím nakládati, nechť užije této možnosti čili nic; okamžik ten byl tu však již dne 4. května 1920 či dříve, kdy žalovaný přijetí zboží odmítl. V důsledku toho jest lhostejno, zda dodávka odpovídala smluvenému vzorku a tím padá také výtka nedostatku řízení v tomto směru. Avšak není tu ani nesprávného právního posouzení, pokládá-li prvý soud za nerozhodnou okolnost, zda obchodní zmocněnec bez vědomí a za přítomnosti žalovaného písemnou objednávku učinil, odvolací soud sdílí správný náhled prvého soudu o významu čl. 47 obch. zák., jak v důvodech rozsudkových uveden, a uznává, že nebylo potřebí další důkazy připouštěti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Soud odvolací souhlasně s rozhodnutím soudu procesního rozřešil otázku výtky žalovaného, že dodané zboží neodpovídá vzorku, v ten způsob, že výtka tato nebyla učiněna včas. Pojem dodání v čl. 347 obch. zák. neznamená, jak žalovaný míní, že zboží musí býti kupitelem přijato, nýbrž dodáno ve smyslu onoho zákonného ustanovení jest tím okamžikem, kdy kupitel nabude možnosti, by zbožím mu zaslaným disponoval a je zkoušel. Této možnosti v daném případě nabyl žalovaný jistě v měsíci dubnu 1920 a měl proto hned zboží zkoušeti a vadnost zboží vytýkati. Když tak neučinil, jeví se vytýkání vad zboží žalovaným teprve při ústním jednání dne 17. září 1921 opožděným. Soud odvolací proto právem v řízení odvolacím v tomto směru uplatňované a v dovolání znovu rozsudku vytýkané vadnosti řízení neshledal v tom, že nebyly provedeny důkazy o tom, zdali zboží žalovanému dodané odpo- vídalo vzorku. Vadnost řízení a nesprávné právní posouzení věci v tomto směru nejsou proto opodstatněny. Totéž platí o výtce žalovaného po stránce právní, dále napadenému rozsudku činěné, že obchodní pomocník jako takový není oprávněn, nemá-li generální plné mocí, zboží
objednávati, a o výtce po stránce neúplnosti řízení žalovaným v dovolání uplatňované, že nebyly připuštěny důkazy o splnomocnění dotyčného obchodního pomocníka k objednávce zboží v tomto případě, nemůže býti řeči. Obě výtky tyto vyvrátil již soud odvolací. Žalovaný jest majitelem agentury a komisionářského obchodu a jest proto v povaze obchodu žalovaného, že jeho obchodní pomocníci bez zvláštní plné moci po zákonu jsou oprávněni, činiti objednávky, náležející k provozování tohoto obchodu.. Omezení této zákonné plné moci svých obchodních pomocníků žalovaný žalobci před odesláním dopisu ze dne 4. května 1920 nesdělil a proto jest vázán objednávkou jeho obchodním pomocníkem, kterým byl v tomto případě jeho syn, před 4. květnem 1921 učiněnou а k pravidelnému provozování komisního obchodu náležející.

Citace:

Rozhodnutí č. 2482. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 605-607.