Čís. 6281.

Nárok na ukojení určitých veřejnoprávních dávek v přednostním pořadí přísluší jen státu samému a nepřechází na jiné osoby.
Náhradní nárok podle §u 222, čtvrtý odstavec, ex. ř. nemůže uplatňovati knihovní věřitel na prázdno vyšlý proto, že při dražbě výtěžku ideálního podílu nemovitosti byla eráru přikázána ve výsadním pořadí částka, připadající prý na celou nemovitost.
(Rozh. ze dne 15. září 1926, R II 292/26.) Rozvrhuje výtěžek za exekučně prodanou polovici domu, přikázal soud prvé stolice eráru v přednostním pořadí na daň činžovní a dávku z majetku 8741 Kč 59 h a zamítl návrh vymáhající věřitelky, by vzhledem k tomu, že berní úřad žádá zaplacení celé daně činžovní i dávky z majetku z vydražené polovice nemovitosti, vtěleno bylo právo zástavní pro polovici peníze připadajícího na tyto daně na druhou polovici nemovitosti a to v přednostním pořadí těchto daní, ježto ustanovení §u 222 ex. ř. platí toliko o knihovních pohledávkách, nikoliv o pohledávkách, majících přednostní právo. Rekursní soud k rekursu vymáhající věřitelky napadené usnesení potvrdil. Důvody: Při roku o rozvrhu nejvyššího podání žádala vymáhající věřitelka, by byl pro ni vtělen náhradní nárok podle § 222 ex. ř. v přednostním pořadí daní eráru přikázaných. Vzhledem k ustanovení tohoto místa zákona (odstavec čtvrtý), dle něhož má býti nárok následujících oprávněných na náhradu pro ně vložen na spoluzavázaných nemovitostech, které nebyly dražbou prodány, v pořadí pohledávky uspokojeného simultánního věřitele zástavního, která zcela nebo částečně byla zaplacena a spolu vymazána býti má, nemůže býti pochybnosti o tom, že předpis §u 222 ex. ř., platí jen o knihovních pohledávkách a nikoliv o pohledávkách majících přednostní pořadí z věcného závazku nemovitosti ohledně daní a poplatků.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Do dražby jest dána jen ideální polovice domu, zapsaného ve vložce čís. 118, z výtěžku přikázána byla čsl. eráru ve výsadním pořadí na dani činžovní a dávce z majetku částka připadající prý na celou realitu ve výši 8741 Kč 59 h. Jde o to, zda stěžovatelka jako hypotekární věřitelka, částečně na prázdno vyšlá, může i v takovémto případě uplatňovati náhradní nárok podle §u 222 čtvrtý odstavec ex. ř. Otázku tuto jest zodpověděti záporně. Nárok na ukojení určitých veřejnoprávních dávek v přednostním pořadí přísluší jen státu samému a nepřechází na jiné osoby. Právo státu spočívá na t. zv. věcném ručení (v tomto případě na zákonech ze dne 9. února 1882, čís. 17 ř. z. a ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 sb. z. a n.), nikoliv na podstatě simultánních práv zástavních anebo na podstatě smluvních práv zástavních vůbec. O různé povaze přednostních a smluvních práv zástavních svědčí též to, že ona práva působí bez zápisu do knih pozemkových a výše jejich nemusí býti v době, kdy věcné ručení počíná působiti, číselně určitá, kdežto dle §u 14 knih. zák. lze práva zástavní zříditi jen ve prospěch peněžitých pohledávek číselně určitých. Naopak zase přednostní práva vztahují se jen na platy ne déle než 3 roky přede dnem příklepu zadržené, kdežto u smluvních práv zástavních takového omezení není. Dokonce knihovní zákon nezná ani možnosti vkladu náhradního nároku ve výsadním pořadí (§ 29 knih. zák.). Stěžovatelka uvádí, že ony přednostní pohledávky jsou vtěleny na obou polovicích. Ale dle knihovního výtahu jsou zjištěny jen pohledávky eráru 32875 Kč 11 h a 18814 Kč 56 h a to jen na ideální polovici do dražby dané jako jediné vkladbě. Proto netřeba se obírati otázkou, zda by okolnost stěžovatelkou tvrzená měla pro věc význam i v tom případě, když v pořadí knihovním ony přednostní pohledávky vůbec úkoje ani dosíci nemohly, ježto toto pořadí jest zadnější než pořadí stěžovatelce příslušející.

Citace:

č. 6281. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 240-242.