NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4124.

Státní zaměstnanci. — Administrativní řízení (Slovensko): * Ve věcech pensí a odbytného bývalých uherských úředníků je generální finanční ředitelství poslední instancí.
(Nález ze dne 18. listopadu 1924 č. 20070). Prejudikatura: Boh. 1694, 1766 a 3715 adm.
Věc: Anděla F., dříve vdova po Aladaru M. v S. (adv. Dr. Bedřich Mautner z Prahy) proti ministerstvu financí stran odbytného.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Podáním ze 14. května 1921 žádala st-lka, aby jí po jejím manželi Aladaru M., který jako poštovní a telegrafní inspektor byl v S. a v r. 1918 zemřel, přiznáno bylo místo vdovské pense, jež jí výměrem ředitelství pošt a telegrafů v Bratislavě z 12. listopadu 1919 podle zák. čl. LXV : 1912 od 1. ledna 1919 byla poukázána, odbytné jednou pro vždy, ježto se hodlá znovu provdati.
Dne 3. října 1921 oznámila účtárna gfř, že dle sdělení poštovního úřadu šekového v Praze st-lka odcestovala do Maďarska, načež gfř poukazem ze 6. října 1921 zastavilo její zaopatřovací požitky.
Dne 6. května 1922 sdělil pak policejní kapitanát ve S., že st-lka, provdaná za Otto F., byla dne 4. srpna 1921 na vlastní žádost do Maďarska vykázána a má stálý pobyt v Budapešti. Majíc řádný maďarský cestovní pas, zdržovala se v S. od 29. března do 3. května 1924, kdy do Budapešti zpět odcestovala.
Rozhodnutím gfř v Bratislavě z 11. července 1922 bylo st-lce sděleno, že na odbytné po Aladaru M. nároku nemá, poněvadž bez povolení odcestovala do Maďarska. Rekursu min. fin. nevyhovělo z důvodů meritorních.
Rozhoduje o stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss následující:
Žal. úřad rozhodoval v daném případě o opravném prostředku proti rozhodnutí gfř. Rozhodoval tedy žal. úřad jako instance gen. fin. ředitelství v Bratislavě nadřízená. Nss však již opětovně (srv. n. př. nál. Boh. 1694, 1766 a 3715 adm.) vyslovil právní nároz, že gfř jest ve věcech finanční správy na Slovensku instancí konečnou, zastávajíc funkce min. fin., pokud ovšem min. fin. si rozhodování o určitých záležitostech výslovně nevyhradilo.
Na názoru tomuto trvá nss i v tomto případě; ježto ani ze žádné všeobecně platné a řádné vyhlášené normy není zřejmo, že si min. fin. rozhodování o poskytnutí odbytného resp. o ztrátě odpočivných a zaopatřovacích požitků osob pozůstalých po státních zaměstnancích na Slovensku vyhradilo, ani ze spisů není zřejmo, že výhrada taková pro tento konkrétní případ byla učiněna, sluší gfř pro řešení daného sporu považovati za instanci konečnou. Pak ale nebyl další opravný prostředek přípustným a rozhodoval-li žal. úřad o takovém přece, porušil zákon.

Citace:

č. 4124. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 806-807.