NPD documents search: Váž. civ., 7 (1925), sv. 1

Č. 10.538.

Živnostenské právo (Slovensko): § 73 odst. 1 živn. zák. č. 259/24 nedává živn. úřadu právo, vysloviti zákaz provozování živnosti toliko v určité provozovně a naříditi majiteli živnosti, aby provozovnu odstranil z důvodu, že nevyhovuje předpisům zdravotně-policejním.
(Nález ze dne 13. května 1933 č. 8276.)
Věc: Jan H. a Štěpán P. v R. proti zemskému úřadu v Bratislavě o zákaz provozování živnosti řeznické.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušují pro nezákonnost.
Důvody: Rozhodnutími a) z 28. února 1930, b) z 26. ledna 1930 vyslovil okresní úřad v Rožnavě, že ad a) Jan H., ad b) Štěpán P. při provozování řeznické živnosti v prodejních stáncích na náměstí v R. nevyhověli zdravotním podmínkám, proto další provozování živnosti v těchto stáncích ve smyslu § 73 a § 230 lit. a) živn. zák. z roku 1924 se jim zakazuje a prodejní stánky povinni jsou během 15 dnů, počítaných od nabytí pravoplatnosti, z náměstí odstraniti, neboť v opačném případě provede se odstranění z moci úřední na jejich útraty. — — — —
Odvolání, jež na tato rozhodnutí podali Jan H. a Štěpán P., zamítnuta byla nař. rozhodnutími. — — —
O stížnostech, na rozhodnutí tato podaných, uvážil nss toto:
Obě stížnosti shodně vytýkají, že žal. úřad neprávem zakázal st-lům provozování řeznické živnosti, neboť žal. úřad měl v daném případě toliko právo naříditi odstranění případných nedostatků prodejních stánků, nikoliv však zakázati v nich provozování živnosti řeznické vůbec.
Maje rozhodovati o této námitce musil nss zkoumati, zda žal. úřad mohl řečený zákaz provozování živnosti řeznické právem opříti o zákonná ustanovení, jichž se v nař. rozhodnutích dovolal. V tom směru uvážil nss toto:
Okresní úřad v Rožnavě jako živn. úřad I. stolice vyslovil zákaz dalšího provozování živnosti řeznické v prodejních stáncích st-lů a příkaz k jich odstranění na základě ustanovení § 73 a § 230 lit. a) živn. zák. č. 259/24. Žal. úřad, zamítnuv odvolání z výměrů I. stolice podaná a potvrdiv výměry ty, opřel stejně, jako okresní úřad, řečený zákaz, resp. příkaz o shora cit. ustanovení živn. zák. a odůvodnil jej tím, že prodejní stánky odporují předpisům § 93 nař. býv. uh. min. orby č. 54300/1908, nejsou zařízeny ve smyslu nař. býv. uh. min. orby č. 116711/1910 a veřejné zdravotnictví obce stále ohrožují.
Podle § 73 odst. 1 (který zde jedině padá na váhu) živn. zák. č. 259/24 může úřad, příslušný k přijetí živn. ohlášky nebo k udělení koncese další provozování živnosti zakázati a živn. list anebo koncesi odejmouti, jestliže při některém živnostníkovi dodatečně se zjistí, že již od počátku neměl a ještě dosud nemá nějaké zákonné náležitosti pro samostatné provozování živnosti. Podle § 230 odst. 1 lit. a) téhož zákona mohou odnětím živn. oprávnění navždy aneb na určitý čas býti potrestáni živnostníci, kteří přes opětovné předešlé tresty byli uznáni vinnými přestupkem předpisův, které se vztahují na provozování jejich živnosti. Citovaná ustanovení živn. zák. č. 259/24, jak patrno z jejich znění, dávají živn. úřadu právo, aby za splnění předpokladů, v nich uvedených, zakázal majiteli živnosti další její provozování a odňal mu živn. list anebo koncesi, resp. aby mu odňal živn. oprávnění na čas či navždy, tedy, aby jej zbavil živn. oprávnění vůbec, naproti tomu není však živn. úřad na základě cit. ustanovení zák. oprávněn, vysloviti zákaz provozování živnosti toliko v určité provozovně a naříditi majiteli živnosti odstranění provozovny té z důvodu, že nevyhovuje předpisům zdravotně-policejním.
Podle toho nebyl tedy žal. úřad na základě cit. ustanovení živn. zák. č. 259/24 vůbec oprávněn rozhodnouti tak, jak v nař. rozhodnutích učinil a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost, aniž se nss za tohoto stavu mohl zabývati otázkou, zda k uvedenému zákroku by byl žal. úřad oprávněn snad na základě jiného ustanovení zákonného.

Citace:

č. 5040. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 926-928.