Authors:
= Váž. civ., 6 (1924), sv. 2
PDF

Čís. 4519.


Byl-li nemanželský otec rozsudkem uznán otcem dítěte, nebylo-li však výživné při tom stanoveno rozsudkem, dlužno se výživného domáhati v řízení nesporném.
(Rozh. ze dne 31. prosince 1924, R II 430/24).
Jindřich O. byl uznán rozsudkem za nemanželského otce nezl. Jindřicha H-a, aniž bylo zároveň rozhodnuto o poskytování výživného. Napotomní žádosti dítěte proti otci o placení výživného soud prvé stolice v nesporném řízení vyhověl. Rekursní soud zrušil napadené usnesení, maje za to, že tu nebylo podkladu pro vyměření výživného v řízení nesporném. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a poukázal rekursní soud, by nehledě k použitému již zrušovacímu důvodu vyřídil rekurs ve věci samé.
Důvody:
Dle §u 16 první dílčí novely k obč. zák. (cís. nařízení ze dne 12. října 1914, čís. 276 ř. zák.) má soud poručenský o to dbáti, by otcovství k nemanželskému dítěti bylo zjištěno, buď uznáním otce dítěte, nebo soudním rozsudkem. Stalo-li se uznání nemanželského otcovství buď výslovným uznáním otce dítěte, nebo byl-li otec uznán rozsudkem za otce dítěte, nebylo-li však při tom výživné dítěte rozsudkem stanoveno, dlužno povinnost vyživovací otce k dítěte a výšku vyživovacích příspěvků určití v řízení nesporném (jud. ze dne 4. října 1921, čís. pres. 1027/21 a ze dne 19. prosince 1922, čís. pres. 1107/22, sbírky n. s. čís. 1224 a 2101). V tomto případě byl nemanželský otec rozsudkem uznán otcem dítěte aniž současně mu uložena povinnost vyživovací a aniž mu určena míra výživného. Bylo tedy povinností soudu poručenského, by se podjal úpravy výživného. Mylným jest proto právní náhled soudu rekursního, že bylo úpravu tu poukázati na pořad práva.
Citace:
č. 4819. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 849-850.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).