NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Čís. 15284.

Nepřípustnost pořadu práva pro žalobu na výmaz knihovního práva zástavního z důvodů týkajících se výměru okresní nemocenské pojišťovny jako exekučního titulu formálně nezávadného.
(Rozh. ze dne 12. června 1936, R I 655/36.)
Opačně: Sb. n. s. čís. 10502.
Podle tvrzení žalující pozůstalosti byla okresním soudem v P. dne 22. října 1934 povolena žalované okresní nemocenské pojišťovně proti zůstaviteli na základě jejího platebního výměru k vydobytí dlužných dávek exekuce nucenými zřízením zástavního práva na nemovitostech zůstaviteli patřících. Žalující pozůstalost dovozuje, že tato exekuce byla povolena neprávem, neboť dobývaná pohledávka nikdy nevznikla, poněvadž zůstavitel žádnou živnost neprovozoval a žádné zaměstnance nezaměstnával. Prvý soud vyhověv námitce žalované, že jde o věc, na pořad práva nepatřící, žalobu, domáhající se výmazu exekučního zástavního práva, odmítl. Rekursní soud námitce nepřípustnosti pořadu práva nevyhověl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Žalobkyně připouští v rekursu, že exekuční soud se svého stanoviska podle znění exekučního titulu, to jest vykonatelného platebního výměru žalované, právem exekuci a vklad zástavního práva povolil; nečiní námitek v tom směru, jako by ono povolení exekuce nebylo náležitě doručeno, takže lze usouditi, že sama uznává usnesení o povolení exekuce za pravoplatné. Žalobou se domáhá, aby žalované bylo uloženo vymazati zástavní právo v příslušných vložkách knihovních a obnoviti stav, jaký byl před oním vkladem, protože prý byla vkladem zkrácena v knihovním právu, tedy podle §§ 61 a násl. knih. zák. Tento svůj žalobní nárok po skutkové stránce dovozuje z toho, že prý vykonatelnost nastala proti synu zůstavitelovu téhož jména, protože příspěvky pojišťovací byly jemu předpisovány a nikoli proti zůstaviteli, připadne jeho pozůstalosti, která prý se nemohla brániti, protože jí nějaký výměr doručen nebyl a nemohla tedy nastoupiti správní cestu. V otázce přípustnosti pořadu práva je zcela nerozhodné, jakých zákonných předpisů se žalobkyně dovolává a o které žalobu opírá, protože podle skutkové podstaty a podle povahy nároku je posouditi, zda jde o právní věc občanskou ve smyslu § 1 j. n., kterou by směly řešiti soudy. V souzeném případě snaží se žalobkyně odčiniti účinek pravoplatně povolené exekuce a dosáhnouti výmazu exekučního zástavního práva, protože popírá vykonatelnost exekučního titulu proti žalobkyni. Avšak soudu nenáleží přezkoumati otázku vykonatelnosti, když vykonatelnost byla správním aktem potvrzena. Pokud tento správní akt není odstraněn v řízení správním, je pro soudy závazný. Nejde tu jenom o zjištění právní skutečnosti, komu byl platební výměr doručen, nýbrž k meritálnímu rozhodnutí o žalobě musilo by býti také řešeno, komu měl býti doručen výměr ve správním řízení podle předpisů platných pro toto řízení a jaké účinky má doručení odchylné a musily by se zkoumati případně také ještě jiné skutkové i právní otázky, jimiž se vykonatelnost správního aktu podmiňuje. Tím však by soud zasahoval do oboru správního, takže by nebylo lze vyloučiti ani případ, že by v téže otázce a v téže věci mezi týmiž stranami došlo k řešení odchylnému. Exekuční titul směřoval proti žalující straně a jako takový byl opatřen doložkou vykonatelnosti. Jestliže se to stalo neprávem a jestliže z toho vzešly právní důsledky, jimiž byla žalobkyně dotčena, musí se brániti ve správním řízení, a může tak učiniti, i když jí snad dříve platební výměr sám nebyl buď vůbec doručen anebo když jí nebyl doručen náležitě. Ve sporu jde tedy jenom nepřímo o zástavní právo, které je ovšem součástí občanského práva, přímo však jde o přezkoumání správnosti a účinnosti správního aktu, tedy o otázku, která do oboru občanského práva nenáleží.

Citace:

Čís. 15284.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 674-675.