Čís. 1393.

Při souběhu kvalifikace zločinu krádeže dle §u 173 tr. zák. s §em 174 II až 176 II tr. zák. není třeba takové ceny ukradených věcí, v níž by byl obsažen nejmenší peníz požadovaný jаk §em 173, tak i §em 174 II až 176 II tr. zák.
(Rozh. ze dne 1. prosince 1923, Kr I 1204/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalované do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 16. září 1922, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem krádeže, uvedeným v §§ech 171, 173, 175 II a) tr. zák., — mimo jiné z těchto
důvodů:
Nesprávnost právního posouzení shledává stížnost v tom, že nalézací soud vzal vedle kvalifikace činu dle §u 175 II a) tr. zák. za splněnu též kvalifikaci dle §u 173 tr. zák. Vzhledem k tomu prý, že skutková povaha §u 175 II a) tr. zák. vyžaduje krádež věcí v ceně 50 Kč převyšující, nemůže prý býti řeči o nějakém ideálním souběhu a není prý tudíž kvalifikace činu dle §u 173 tr. zák. odůvodněná. Stížnost je na omylu. Kvalifikace dle §u 175 II a) tr. zák. je závislou jednak na vlastnosti odcizené věci a jednak na tom, by cena plodů, tam uvedených, převyšovala aspoň 50 Kč. Dle §u 173 tr. zák. je pak prohlášena za zločin každá krádež, při níž odcizené peníze nebo hodnota věci odcizené převyšují 200 Kč, bez ohledu na to, zdali je krádež při tom kvalifikována snad ještě dle §u 174 II až 176 II tr. zák. čili nikoli. V zákoně nenalézá opory názor, že při souběhu kvalifikace dle §u 173 s některou z kvalifikací, v §§ 174 II až 176 II tr. zák. vyznačených, musil by tu býti takový obnos, v němž by docházel svého úplného krytí nejen nejmenší obnos v §u 173, nýbrž též v §§ 174 II až 176 II požadovaný. Obžalovaná má ostatně tím méně důvodu ku stížnosti, kdyžtě při zjištěné ceně jetele 629 Kč jsou obě nejmenší částky, ku kvalifikaci dle §§ 173 a 175 II a) tr. zák. potřebné, v obnose 629 Kč více než kryty. K tomu přistupuje, že, i kdyby se vycházelo z názoru, stěžovatelkou zastávaného, nebyl by tím dán ještě důvod ku vznesení opravného prostředku zmateční stížnosti. Neboť, i kdyby se vyloučila kvalifikace dle §u 173 tr. zák., zůstalo by trestné jednání obžalované co do způsobu a stupně týmž a i trestní sazba, jíž by použiti bylo a jež dle §u 178 tr. zák. jest jednotnou, zůstala by touž. I neoprávněné uznání kvalifikace dle §u 173 tr. zák. nepodléhalo by proto odporu opravným prostředkem zmateční stížnosti, nýbrž slušelo by proti němu brojiti jen odvoláním.

Citace:

č. 1393. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 553-554.